U kaprovitých ryb k podobným překvapením dochází častěji, než by se mohlo zdát. Plotice, cejni, cejnci, perlíni, karasi, kapři, jeseni nebo podoustve se mohou třít ve stejném období a často i na podobných místech. Stačí, aby se při tření promíchaly jikry a mlíčí více druhů, a příroda někdy vytvoří rybu, která vypadá jako skládačka znaků po obou rodičích. Výsledek pak dokáže potrápit i zkušené rybáře.
Životní úlovek českého rybáře: Ze Štítu vytáhl legendárního Pápu, vážil přes 36 kilo |
Když si příroda namíchá vlastní rybí koktejl
Zajímavý úlovek má na kontě rybář František Hanáček. Chytil vysokou, stříbřitě bronzovou rybu s cejnovitým tělem, ale s nápadně většími šupinami a tlamkou, která působí spíše horně postaveně. Podle snímku ji nelze určit se stoprocentní jistotou, ale právě tyto znaky naznačují, že nemuselo jít o běžného cejna. Ve hře může být například kříženec cejna s perlínem, ploticí nebo cejnkem, mezi tipy se ale objevuje také možnost křížence s jesenem.
Čeští kapraři slaví velký úspěch na Balatonu. Dva týmy na stupních vítězů |
Hanáček k úlovku uvedl: „Chytil jsem tuto divnou rybu. Neuvěřitelný boj, jako bych zdolával slušnýho kapra. Byť to na fotce nevypadá, ryba atakuje 2 kg, oproti cejnovi má větší šupiny, nebyla vytřená, pokud se vůbec tře, a má horní postavení tlamky. Pravděpodobně hybrid a asi největší, co jsem kdy chytil.“
Schválně, co je to? Rybáři se shodli na tom, že jedním z rodičů je cejn. Ale druhý? Jesen? Perlín?
Rybářský rébus
Podobné ryby jsou pro rybáře mimořádně zajímavé právě tím, že se nedají zařadit na první dobrou. U některých hybridů prozradí původ tvar těla, u jiných počet šupin v postranní čáře, délka řitní ploutve, postavení tlamky nebo barva ploutví. Jenže v praxi, u vody a často jen podle fotografie, zůstává určení spíš kvalifikovaným odhadem. Kříženci se ale netýkají jen bílé ryby. S krásným příkladem přišel také Michal Jánošík, kterému se podařilo ulovit pstruha tygřího. Ten vzniká křížením pstruha obecného formy potoční a sivena amerického a na první pohled zaujme nápadnou kresbou, kvůli níž dostal své jméno.
Přehled rybářských závodů v Česku: Kde se ještě dá přihlásit a kolik stojí startovné |
Jánošík svůj zážitek z revíru nedaleko Poděbrad popsal slovy: „Bylo studené ráno a rybník měl každou chvíli zamrznout. I tak jsem s kamarádem vyrazil zkusit štěstí. Ten den mi to ale vůbec nešlo a pak se povedl jeden obrovský pstruh duhový a za ním přišel tento pstruh tygrovaný. Jedná se o křížence pstruha obecného formy potoční a sivena amerického.“
Toto je typický příklad křížence kapra a karase.
Kříženec kapra a karase
Další zajímavý případ zaznamenala rybářka Eva Kalčíková, která chytila ukázkového křížence kapra a karase. Právě tahle kombinace bývá pro rybáře hodně atraktivní, protože ryba může na první pohled připomínat menšího kapra, ale v detailech se objeví znaky karase. Takový úlovek pak okamžitě vyvolá debatu, jestli jde o kapra, karase, nebo něco mezi.
Rybí „mutanti“ tedy nejsou výmysl ani rybářská latina. Jsou důkazem, že pod hladinou se odehrává mnohem pestřejší genetický život, než si často myslíme.
Muškaření, klid a emoce. Jak olympijský vítěz Josef Dostál nachází rovnováhu u vody? |
Ať už jde o zvláštní cejnovitou rybu, pstruha tygřího, nebo křížence kapra s karasem, vždycky je to úlovek, který si rybář zapamatuje. Nejen kvůli boji, ale hlavně kvůli otázce, která u vody zazní nejčastěji: „Co jsem to vlastně chytil?“
Červnové rybářské závody jsou za rohem
|
