I podruhé minisérie Docent láká, stejně jako ta první, na scenáristické duo seriálu Případy 1. oddělení a Devadesátek Josefa Mareše a Jana Malindu. Z prvně jmenovaného seroše se pak přistěhoval i Ondřej Vetchý, a to ve skoro totožné roli jako v Případech 1. oddělení, tedy šéfa místní mordparty. Protože ale na režisérské sesli usedl Jiří Strach, tvůrce podepsaný od skvělými mysteriózně detektivními minisériemi Ďáblova lest (2009), Ztracená brána (2012) či Labyrint (2015-2018), a také pod podobně laděným televizním filmem Santiniho jazyk (2011), dočkáváme se v dalších rolích jeho oblíbenců Ivana Trojana, Matěje Hádka či Jiřího Dvořáka. Ale to už skáču od jedné série k druhé.
Docent s číslovkou dva nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
První mordy
První řada Docenta z pera zmiňovaných psavců Mareše a Malindy vypráví příběh o tom, kterak se puntičkářský pedagog zvláštní souhrou okolností ocitne v týmu elitních vyšetřovatelů pražské kriminálky. Jeho kolegové jsou pak, jak na konci první série pronáší postava šéfa týmu Milana Šery (Vetchý), převážně ranaři a pistolníci. Nikoliv akademičtí myslitelé s rancem plným teorií a pouček. Co ale čert nechce, Trojanově docentovi Stehlíkovi, který musí sdílet kancl s hubatou kolegyní Fousovou v podání Terezy Ramby, se podaří odhalit spojitost mezi aktuálně řešenou lesní vraždou a staršími mordy jiných mladých dívek. Roztržitý intelektuál se ale netěší příliš velké důvěře a respektu svých kolegů, a tak je jeho přínos plně doceněn v podstatě až v posledních scénách první řady.
Sebevědomější dvojka
Třídílný Docent II, jejž na nedělní večery nasazovala ČT, na to jde dějově malinko jinak. Opět se tu vraždí mladé ženy, postavy se ovšem chovají daleko více karikaturně. Šéf mordparty Šera má podezření, že by mohl případ v parku nalezené mladé ženy souviset s nevyřešenou sérií násilných úmrtí z devadesátých let. A protože má osobní důvody, proč chce nový i starý případ rychle a elegantně vyřešit, obrací se na docenta Stehlíka toho času působícího na policejní akademii. Případ i děj samotný je pak kapku méně zajímavý a originální, než posledně. Dalo by se říct, že variuje první sezonu. Celé je to mnohem více přitažené za vlasy a originalita je definitivně ta tam, ale budiž.
Ještě k těm postavám. O dvojici detektivů přezdívaných dvojčata ztvárněných Markem Taclíkem a Matějem Hádkem jsem se ještě nezmiňoval. Zatímco v jedničce se tahle dvojka záměrně divákovi profilovala jako burani, kteří chtějí mít ideálně snadno a rychle hotovo, šikanují slabé a navzájem si lezou do zadnic, v aktuální druhé řadě je spousta lidí začne mít ráda. Ne, že by se o tolik změnili. Spíše jsou ale napsaní lehčím perem a jejich etudy s nohama na stole nejednou připomenou Laurela a Hardyho, Suchánka a Genzera, Náhlovského a Mladého, no, rozumíme si..
Tragická Ramba
Jako nejtragičtěji napsanou a zahranou postavu obou řad pak vidím kapitánku Fousovou v podání Terezy Ramba. Zatímco v první řadě jde o kreaturu, která se prakticky neumí chovat jinak, než že na všechno a na všechny afektovaně pořvává, v druhé řadě už je jen zbytečnou postavou, která jako bonus nafasovala ulízaný kratší sestřih. Neříkám, nově náhle „vyměknuvší“ Šera či charismatický avšak ne tak úplně psychologii využívající ústřední docent také nejsou něčím, co by samo o sobě diváka přitáhlo. Pořád jde ale o nejoblíbenější české herce vůbec. A je radost je vidět společně na obrazovce. I kdyby šli jejich postavy společně třeba jen rybařit.
Nemoderní kriminálka
Na adresu první i druhé řady Docenta si lze na zájmových webech přečíst celou škálu kritických názorů. Mezi ty nejčastější patří fakt, že jde o detektivní seriál nemoderního střihu, kde se pořád jen vyslýchá, málo profiluje a honí se vrazi. Kromě herců se pak vychvalují smysl pro humor tvůrčího týmu i cit pro vyprávění, který Strach neztratil ani po letech zkušeností. Osobně bych mohl Docenta chválit hodiny. Stejně tak jako bych dokázal velice dlouho vyjmenovávat jeho vady. To ale nic nemění na tom, že jsem si jak tu lepší první, tak tu horší druhou řadu u malé obrazovky užil.
Bavili mě i drobné vtípky pro zasvěcené. Cameo roličku režiséra Filipa Renče i narážku na to, že je kapitánka Fousová malý Rambo jistě zachytí i rozklíčuje snad každý divák. Hodně mě však baví i „náhodně“ vybrané jméno Nachtigall, které v seriálu zaznívá. Jde o takzvaný running joke scénáristů seriálu, kterého jsme se ve spojitosti s postavou, která se pak v ději osobně neobjevila, dočkali například v již zmiňovaných Případech 1. oddělení.
Docent 2
|
