V sobotu odstartuje další Půlmaraton Praha. Jeden z mnoha dálkových běhů, který už téměř tři desítky let přitahuje tisíce přímých účastníků i těch, kteří je provázejí, nebo se jen přijdou podívat na vytrvalce v atraktivních kulisách zařazených mezi památky UNESCO. A také jako ochutnávka na květnový Prague international Marathon.
Vídeň vydělá stamiliony
„Lidé vnímají spíše ty viditelné turisty v ulicích a v restauracích či po památkách. Ekonomika, která provází sportovní turistickou branži, rozhodně není pro Česko nezanedbatelná,“ vysvětluje Jiří Uhlíř, zástupce České unie sportu. To, co sportovně zaměření turisté zanechají přímo v místě, je srovnatelné s přínosem ostatních skupin zahraničních návštěvníků.
Uhlíř to dokládá na konkrétních datech, která pořadatelé českých běhů v rámci závodů RunCzech zjišťují i v dalších evropských metropolích, kde se takové běhy odehrávají. „Například Vídeň, kde se letos poběží už čtyřicátý ročník, napočítá ročně na maratonu a dalších víkendových bězích kolem čtyřiceti tisíc přihlášených účastníků,“ vypočítává Uhlíř.
Pro Rakousko to znamená ročně i s dalšími podobnými podniky kolem šesti set milionů utracených korun za ubytování, stravu a další útraty. Spolu s běžci a jejich doprovodem to ročně představuje zhruba sto tisíc návštěvníků ze 125 zemí celého světa. Nemalá část těchto, povětšinou amatérských běžců, takto objíždí Evropu i další destinace, aby si udělali čárku do seznamu absolvovaných půlmaratonů a celých maratonů. Podobně jako Vídeň vydělávají na vytrvalostních bězích další významné evropské metropole, Prahu nevyjímaje.
Praha je magnetem pro běžce celého světa
Hlavní město České republiky se po pětadvaceti letech pořádání maratonských a dalších podniků zařadilo postupně mezi desítku nejatraktivnějších měst světa. „Podle nezávislé studie přináší RunCzech běžecké závody Praze 693 milionů korun v rámci přímého ekonomického přínosu. Na maraton zavítá hodně turistů z více než 100 zemí světa,“ propočítává ekonomické přínosy Carlo Capalbo, prezident organizačního výboru RunCzech. Například Praha si přijde na příjmech generovaných těmito běhy pro svůj vlastní rozpočet na čtvrt miliardy korun.
Navíc v pocovidovém období jsou půlmaratony a maratony magnetem, který znovu přitahuje do města turisty, kteří si ve dvou pandemických letech odvykli cestovat. „Navíc pražské maratony ročně přitáhnou několik tisíc takzvaných prvoběžců,“ konstatuje Capalbo. Řada z nich se pak závodu účastní pravidelně a vyhledávají i podobné podniky v zahraničí nebo v České republice.
Startovní čísla jako dárek
Tradice dálkových závodů během čtvrtstoletí „infikovala“ i další regiony Česka. Příjem od návštěvníků se nekoncentruje jen do hlavního města. Důvod, proč lidé objíždějí jednotlivé běhy, se různí.
Bára se nyní připravuje na sobotní půlmaraton i květnový Pražský maraton. Mladou vědkyni letos čekají ještě běhy v Karlových Varech, Českých Budějovicích, Olomouci, Ústí nad Labem a další akce. „Přítel mi koupil startovní účast ve všech závodech roku, tak to přece běžet musím,“ říká s nadhledem. Nedávno si střihla ještě půlmaraton v italské Neapoli. Představuje tak typického účastníka světové sportovní ekonomiky. Utratí za cestu, v místě nechá peníze za ubytování a jídlo. Ani v Česku, byť jsou tu relativně krátké vzdálenosti, se nestane, že do místa konání dorazí ráno a odpoledne zase míří domů do Prahy. Také na závodech po Česku se občas zdrží alespoň o den déle.
Sportovci vydrží déle
|
PRAHA? AHA!
