Jak Strašnice vypadaly v roce 1922, kdy byly připojeny k Praze?
Stavební boom vil a vilek tu sice začal už na samém počátku 20. století, v době vzniku Velké Prahy byly ale Strašnice stále vesnicí. Ze strašnických statků, které byly bohužel zbořeny při stavbě sídlišť na počátku osmdesátých let, přežil jen Bečvářův na Starostrašnické ulici.
Na jaké období se výstava zaměřuje?
Akcent je položen na konec 19. století a hlavně první polovinu století dvacátého. Je tu ale i přesah do druhé poloviny minulého století, pro Strašnice jsou totiž charakteristická sídliště z padesátých a šedesátých let, například sídliště Solidarita postavené mezi lety 1947 a 1951.
Začněme 19. stoletím. Byly tehdy Strašnice pro Pražáky vyhledávanou výletní destinací?
Strašnice už leží poměrně daleko, takže původně Pražané vyráželi spíš do vinohradských zahrad. Jak se předměstí zahušťovala novou výstavbou, začaly být stále atraktivnější i Strašnice. Fungovalo tu velké množství hospod a výletních restaurací.
Podtitul výstavy zní „Zahrada Prahy, brána armád“.
Ano, strašnická pole a zahrady dlouho tvořily hospodářské zázemí Prahy, místní lidé ráno co ráno vyráželi s ovocem a zeleninou na staroměstský trh. Pojmem bylo hlavně zelí – Strašnice a zelí, to patřilo k sobě. Ve starších dobách se tu ale pěstovala i vinná réva nebo chmel.
A ona „brána armád“?
Každé větší obléhání Prahy z východu Strašnice nějak poznamenalo, celá oblast velice trpěla. Nejvíc dokladů máme z 18. století z doby válek o rakouské dědictví, během pruského obléhání města v roce 1757 byly podle některých pramenů Strašnice prakticky srovnány se zemí. Kromě toho, že byly obnoveny, byly tehdy, na počátku vlády Josefa II., založeny ještě Strašnice Nové. Ty se ale nikdy nestaly samostatnou obcí.
Existovala rivalita mezi Strašničáky a obyvateli sousedních Vršovic?
O ničem tak výrazném, co známe v případě Vršovic a Vinohrad nebo Vinohrad a Žižkova, nevím. Tady je ale důležité poznamenat, že Vršovice se Strašnicemi byly zpevněnou komunikací spojeny až v roce 1934, předtím od Edenu vedla pouze polní cesta. Když se tedy dříve Strašničák vypravil do Prahy, bral to horem po dnešní Vinohradské ulici. Strašnice navíc spadaly pod olšanskou faru u svatého Rocha.
Jaký je původ názvu čtvrti?
Jsou různé teorie. Podle jedné z nich název pochází od vlastního jména Strašen, ale takové jméno nikde není písemně doložené, takže tohle je s velkým otazníkem. Potom tu máme jednu romantizující teorii: oblast byla poměrně močálovitá, plná bludiček, hejkalů a dalších strašidel… Strašnice ale mohou být také podobou názvu Strážnice. To by dávalo smysl, protože ves ležela na hlavním tahu z Prahy.
Na začátku jste zmínila vilovou výstavbu. Který z domů by měl člověk určitě navštívit?
Určitě Trmalovu vilu od Jana Kotěry, ta je jasná. V červnu se v ní navíc má otevřít výstava o slavných osobnostech Strašnic, která doplní tu naši. Jsou tu ale i další významné domy, například vila Grete Reinerové v ulici Nad Olšinami.
A z novodobých atrakcí tu máme ještě vilu kancléře Vratislava Mynáře…
To ano, ale zase tak moc do současnosti s výstavou nejdeme. (smích)
Strašnice jsou osmou čtvrtí, které muzeum věnovalo samostatnou výstavu. Jaké části Prahy máte v plánu dál?
Zatím jsou naplánovány Dejvice a Vršovice a Hlubočepy.
Strážce streamu
