Nevím proč, ale při pohledu od zříceniny hradu Oheb nad sečskou přehradou jsem si vybavil verše básníka Františka Gellnera: „Trochu se vraždilo, trochu se kradlo, pereme, pereme, špinavé prádlo...“ Báseň nazvaná XXXI ve sbírce Radosti života se nad temné vody přehrady hodí jako rubáš na umrlce. Není to úplně mimo mísu.
Hory a přehrady
|
Sečská přehrada se totiž stala na začátku devadesátých let, v divokých letech opětného budování kapitalismu, „úložištěm“ mrtvol. Někteří rádobypodnikatelé sem házeli své konkurenty. Ještě předtím, než si k úschově nebožtíků vyhlédla jiná skupina vrahů Ždákovský most. Navíc je od zříceniny Ohebu hezký výhled na pláže přehrady, na jejímž břehu je řada rekreačních objektů, které dříve patřily Socialistickému svazu mládeže a jejichž privatizaci taky provázely nejrůznější „kouzla“. Prostě – nové dějiny se tu snoubí s těmi nejstaršími.
Ale už dost s temnými myšlenkami. Do Železných hor se můžete vydat z kterékoli světové strany. Ale asi nejpůsobivěji působí příjezd od západu, od Žlebů (obec s romantickým pohádkovým zámkem, oborou a taky bydlištěm atletické mistryně světa na 800 metrů Ludmily Formanové). Za Ronovem nad Doubravou a před Třemošnicí se před vámi začne do výšky zvedat příkrá hradba samotných Železných hor. Rozdíl mezi nížinou a hranou hor představuje kolem 200 metrů a na cestovatele to zapůsobí.
V Třemošnici se můžete zastavit u zachovalé a zrekonstruované vápenky, a pokud je zavřeno (je to současně muzeum), tak se můžete po klikaté silnici vydat směrem k již zmiňované sečské přehradě. Ještě před ní ale věnujte čas hradu Lichnici, respektive jeho udržované zřícenině. Z hradní věže je rozhledna, odkud se naskytnou kouzelná panoramata do všech směrů. A vězte, že to není poslední hrad, který v okolí vodní nádrže najdete. Nenápadné zbytky Vildštejna se nacházejí přímo nad tunelem, který spojuje cestu od Seče přes přehradní hráz přehrady směrem na Proseč a Horní Bradlo.
Železné hory byly v dávné minulosti poznamenané i keltskou přítomností. U Nasavrk stojí za návštěvu zachovalé valy keltského oppida, jediného objeveného ve východních Čechách. Pochází z počátku našeho letopočtu a má kolem dvaceti hektarů.
