Mají nejhezčí výhled na Karlův most a Pražský hrad, ale bohužel živoří. A některé lipky na Smetanově nábřeží odumřely. Titulky v podobném duchu mohli Pražané číst v nejrůznějších médiích za poslední rok hned několikrát. Zubožené lípy srdčité vyrůstající na takzvaném Smetaňáku z mozaikové dlažby tu proto magistrát dal nedávno přesadit a nahradil je vhodnějšími lípami malolistými. Podle některých odborníků ale zvolil zpátečnické řešení – devítku stromů vysadil do betonových šachet.
„Krásné, ale opravdu krásné lípy jsou natlačeny do oprášeného Husáka. S trochou podhozu z písčité zeminy a celá inovace je všehovšudy závlahová sonda. Tradice lipového koncentráku bohužel pokračuje. A to se druhá strana ulice projektuje s liniovým prokořenitelným prostorem. I přesto, že vstoupil s velkou slávou v platnost pražský stromový standard podporovaný stejnými politiky, kteří se fotí s lípami odsouzenými k roli dočasné dekorace,“ stěžuje si na svém facebookovém profilu známý zahradník a bojovník za práva stromů Ondřej Fous.
Nejlepší řešení?
Fousem zmiňovaný dokument skutečně podobné řešení, jaké bylo použito na frekventovaném nábřeží, minimálně nedoporučuje. Když výsadba lip v říjnu začínala, byl si ji společně s náměstkem primátora pro dopravu Adamem Scheinherrem, dendrologem a zástupci Technické správy komunikací (TSK) prohlédnout i deník Metro. Již tehdy všichni přiznávali, že zde stromy s kořeny ukrytými v betonových šachtách, takzvaných kavernách, pod úrovní ulice, nebudou mít lehké žití. „Stromy ale nově vyrůstají z kvalitní speciálně namíchané substrátové směsi. Dalšími úpravami se také zajistilo napojení na zavlažovací žlab, který je vybudován v komunikaci a zajistí tak přívod dešťové vody přímo ke kořenům stromů. Ten se na zimu utěsní, aby kořeny nemrzly,“ svěřil deníku Metro znalec dendrologického oboru a profesor České zemědělské univerzity Jiří Grulich.
O názor Grulicha, který je kapacitou ve svém oboru, se nyní opírá i náměstek Scheinherr. Ten na Fousovy negativní komentáře reagoval na jeho facebookovém profilu.
„Projekt je udělán přesně dle návrhu a znaleckého posudku dendrologa. Vybrána je speciální směs i taxon stromu, a to včetně závlahového systému, který je v místě možný a vyhovuje. Pohybujeme se zde ve velice složitém prostředí mezi nábřežní stěnou, protipovodňovými opatřeními a památkáři. Nechci se přít odborně, protože na to já odborník nejsem. Ale veškerá doporučení specialisty byla respektována a provedena,“ komentuje Scheinherr a dodává, že je otevřen i jiným názorům.
Nerušit, jednáme
Smetanovo nábřeží není pro stromy jakéhokoli druhu právě rájem. Testy listí, které tu odborníci provádějí, pravidelně vykazují škodliviny. Půda je rovněž plná těžkých kovů a moči psů a opilců. Debata o stromech na Smetaňáku ale dle zjištění deníku Metro stížnostmi na sociálních sítích rozhodně neskončí. Fous totiž vyzpovídal několik pamětníků, nastudoval si fotodokumentaci vnitřků betonových kaveren a nyní je připraven jednat s autory současného řešení výsadby.
„Máme dvě jednání s Institutem plánování a rozvoje a s TSK. Předtím se nevyjádřím. Že k tomu dříve svolali tiskovku, je prima, ovšem o nás bez nás,“ komentuje pro deník Metro Fous.
TSK na Smetanově nábřeží provedla stavební práce spojené s výsadbou devíti stromů, konkrétně v úseku od mostu Legií po Novotného lávku. Příští rok je podle Scheinherra v plánu navázat výsadbou celkem dvaceti čtyř stromů na druhé straně ulice. V posledních letech se pozornost magistrátu a médií zaměřovala spíše na debaty o tom, zda nechat nábřeží průjezdné pro auta. Rovněž rezonoval problém kolem provizorních a kontroverzních předzahrádek.
Strážce streamu
