metro.cz

Počasí v Praze

1 °C / 1 °C

Pátek, 18. ledna 2019. Svátek má Vladislav.
Cílem projektu Nevypusť duši je osvěta v oblasti duševního zdraví, péče o něj a...
Cílem projektu Nevypusť duši je osvěta v oblasti duševního zdraví, péče o něj a boření poměrně rozšířených mýtů o duševních onemocněních. Jak pětičlenný tým pomáhá mladým lidem, vysvětluje spoluzakladatelka organizace Marie Salomonová. | foto: ArchivMetro.cz

Studenti tápou, kam jít s depresí. Projekt neziskovky pomáhá mladým

5. června 2017  10:13 Marek Hýř Metro.cz
Psychologické poradny jsou pro mladé špatně dohledatelné.

Až tři čtvrtiny chronických duševních nemocí se projeví do 24 let. Během studia se lidé nejčastěji setkávají s prvními většími stresy, které mohou být spouštěčem pro nějaký větší psychický problém. Služby psychologa ale nejsou zrovna levné. Také proto čeští studenti o nějaké odborné konzultaci málokdy uvažují.

Mají problémy

20

Tolik procent mladých lidí ve věku 13 až 18 let se v Česku potýká s duševními obtížemi.

50

Až tolik procent všech duševních poruch přetrvávajících do dospělosti vzniká okolo 14 let věku.

Další možností, kde nalézt pomoc s trápením na duši, je škola. „Na vysokých školách jsou to přímo zákonem dané poradny, které fungují při mnohých fakultách. To, že o nich studenti nejsou informováni, je věc druhá,“ říká Marie Salomonová, spoluzakladatelka neziskové organizace Nevypusť duši.

„Když se člověk s počínající nebo dokonce rozjetou depresí nedostane k informaci do tří kliknutí, prostě to vzdá. Dělali jsme si průzkum dostupnosti pomoci na českých školách a není to vůbec jednoduché,“ říká Salomonová.

Nejlépe je na tom prý České vysoké učení technické v Praze. „Informace o možnosti psychologického a dalšího poradenství studenti získávají již před nástupem do prvního ročníku na adaptačních kurzech a v brožurách pro prváky,“ říká Taťána Cihlářová, vedoucí Centra informačních a poradenských služeb ČVUT. Podle ní by ale bylo třeba služby poradny rozšířit. „Zájem převyšuje kapacitu, před zkouškovým obdobím pozorujeme vždy mírný nárůst,“ říká Cihlářová.

Stovky mladých lidí ročně hledají psychologické konzultace také na Masarykově univerzitě v Brně. „Studenti vyhledávají poradnu, až když jsou opravdu ve velkém problému,“ říká Šárka Karmazínová, ředitelka Poradenského centra při Masarykově univerzitě. Mladí lidé sem chodí se stavy úzkosti, s depresemi, ale i s různými závislostmi.

„Studenti také přicházejí s obtížemi, které se týkají studia. Ať již je to únava z dlouhotrvající akademické činnosti, či stres ze zkoušek, Zajímá je také, jak si správně naplánovat studium nebo jak se efektivně učit,“ říká Václav Hájek, mluvčí Univerzity Karlovy.

Pomoc českých psychologů ale vyhledávají i zahraniční studenti. „Kromě kulturních odlišností čelí často osamělosti a problémům s navazováním uspokojivých vztahů,“ říká Hájek.

Nevypusť duši!

Cílem projektu Nevypusť duši je osvěta v oblasti duševního zdraví, péče o něj a boření poměrně rozšířených mýtů o duševních onemocněních. Jak pětičlenný tým pomáhá mladým lidem, vysvětluje spoluzakladatelka organizace Marie Salomonová.

Pro koho jsou vaše služby určeny?
Předně se teď věnujeme workshopům pro středoškoláky. Ti jsou totiž podle výzkumů skupinou, která je nejvíce ohrožená vznikem duševních onemocnění. Ale naše „služby“ jsou určeny samozřejmě i široké veřejnosti.

Proč jste projekt založili?
Sami máme osobní zkušenost s duševním onemocněním, ale až během studia v Británii jsme zjistili, že existují iniciativy pro studenty, které je učí, jak předcházet stresu a účinně s ním bojovat. A jsou tam hojně rozšířené, zatímco v Česku něco takového chybí.

Kam si vlastně má zajít mladý člověk, když má psychické problémy?
Studentům připomínáme, že existuje Linka bezpečí, školní poradci a psychologové. Zdůrazňujeme hlavně, že je třeba začít s řešením problémů včas. Zde je důležitý i vliv okolí, které by mělo poznat, že je něco jinak, a s danou osobou to řešit.

Jak nejčastěji mladí léčí svoji duši?
Nejčastější s kamarády, při sportu nebo při četbě. Často však i při posezení v hospodě s alkoholem, čemuž se během studentského života vyhne málokdo. V rozumném množství se dá oboje považovat za odpočinek, protože být součástí skupiny lidí, se kterými je vám dobře, je jedna z našich zásad péče o psychické zdraví. Zcela jistě by to ale neměla být jediná nebo převažující forma psychohygieny.

Jaký vliv mají na duševní zdraví sociální sítě?
Ve Velké Británii nedávno byla publikována studie, že Facebook, Instagram, Snap- chat a Twitter zvyšují u mladých lidí úzkosti a pocity méněcennosti. Tyto sociální sítě určitě u nejednoho z nás ovlivnily vnímání sebe sama. V tomto případě je důležité, abychom sebe i své děti naučili, jak se s aspekty těchto platforem vypořádat.

Komentáře

Hlavní zprávy

Zranění z Troji mohli dostat peníze dříve

Lávka v Troji padla v prosinci 2017. Oběti jsou dodnes bez koruny.
vydáno 18. ledna 2019  12:20

Oběti pádu trojské lávky dostanou zatím jen zálohu. Pojišťovna ji navíc možná vyplatí později, než slibují radní.  celý článek

Nový hlas v devíti stanicích metra

Stanice metra Budějovická
vydáno 18. ledna 2019  5:55

Hlášení pro nevidomé mají premiéru na Muzeu, Jinonicích i Karlově náměstí.  celý článek

Mladí filozofují, staří rovnou třídí

Ilustrační snímek
vydáno 17. ledna 2019  13:25

Sáčky, plastové krabičky, papír. Na třídění odpadu jsme kabrňáci.  celý článek

Výluky potrápí Střešovice i centrum

Ilustrační snímek
vydáno 17. ledna 2019  9:59

Krátkodobých výluk se koná v hlavním městě více než stovka ročně. Většinou za ně mohou nejrůznější opravy, jejichž cena se podle mluvčí dopravního podniku...  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám