Takovej normální kus plechu

Když vezmete za kliku do vstupní chodby firmy Kovap, zavane na vás minulost. Třeba tím, že jsou zde stále funkční a používané píchačky. I když už ne ty mechanické, ale „modernější“ – elektronické. Kdo čeká výrobní pásy, roboty a jiné moderní stroje, bude zklamaný. Hračky se tu vyrábějí ve své podstatě stejně jako v prvních poválečných letech. „Kdysi se taky, to bylo v jiném provozu, vyrábělo na běžícím pásu, ale to bylo v dobách, kdy se dělaly statisícové série,“ komentuje dřívější situaci Lubomír Hošek, muž, kterému firma ještě nedávno patřila a kterému se po nejrůznějších peripetiích výrobu plechových a ikonických hraček podařilo udržet do dnešních dnů.

Třeba takový plech. Nejobvyklejší otázka dodavatelů bývá: „Tak kolik tun si vezmete? Sto? Tisíc?“ V Kovapu si ročně vystačí tak s osmi tunami. Už léta je dovážejí z košických železáren. Jejich objednávky jsou méně než plivnutí do moře, ale i pro Slováky, kteří produkují tisíce tun oceli a plechu, jsou milými a zajímavými odběrateli. Zřejmě i proto, že na východě bývalé federace je nemálo těch, kteří v dětství místo kačera tahali plechový Zetor s valníčkem. Potvrzují to i Hoškovy zkušenosti z výstav. „Kolikrát se o hračky zajímají tátové nebo dědečkové, rozplývají se nad traktůrkem, koupí ho, ale jak to znám, budou si s tím hrát víc než jejich dítě nebo vnuk.“

11 fotografií

Nasadit plechový výlisek na spodní část přípravku ručního lisu. Pak zaháknout čtyřikrát zalomený drát a pootočit klikou až do secvaknutí. Právě jsem vyrobil jedna tykadla oblíbené berušky. Vynálezu německé firmy Schuco, která na podobném principu vyráběla autíčko. Zdejší zaměstnanci využívají už desetiletí tento geniálně jednoduchý systém, který nedovolí, aby klíčkem poháněná beruška (nebo Tatra 87) spadla ze stolu. Výrobci robotických vysavačů používají složitá čidla, tady stačí primitivní princip. Jak jednoduché, milý Watsone, řekl by Holmes. 

Jenže než bych si zalisováním dvou dílů berušky vydělal na slanou vodu, musel bych jich zkompletovat stovky a přidat další stovky jiných operací. „Někde jsou normy na kusy, u nás se norma počítá na tisíce kusů,“ komentuje výrobní a ekonomické principy Lubomír Hošek. Číňané to sice zvládnou v plastu milionkrát levněji, ale půvab a obliba těchto plechových kousků tkví i v tom, že nejen přežívají desetiletí, ale každý kousek je svým způsobem originál. Jsem proto rád, že někde v Česku nebo ve světě nyní pobíhá červená plechová beruška s „mými“ tykadly!

Historie od roku 1946 Česká společnost Kovap Náchod (po znárodnění z ní udělali postupem času Kovodružstvo Náchod) je celosvětově známým výrobcem plechových hraček s tradicí od roku 1946, kdy byla v Československu založena jako rodinná firma bratry Sedlákovými. Momentálně má nové majitele, ale předcházející spolumajitel současného výrobního podniku Lubomír Hošek zůstává ve firmě jako nositel know-how. Tradiční ruční výroba dostala těžký zásah po pádu komunismu, kdy i do Česka vtrhly levné čínské plechové i plastové hračky. Továrna ubírala na lidech, počtu vyrobených hraček, různě se rozpadala a slučovala, majitelů postupně ubývalo. Ti noví se chtějí více soustředit na zahraničí, kam se dříve hodně vyváželo. Firma Kovap se pyšní širokým sortimentem originálních plechových hraček. Patří mezi ně beruška na klíček, která nikdy nespadne ze stolu, především však model traktoru Zetor, jenž v přesném měřítku napodobuje původní originál. Nechybí mu řazení, zpátečka ani funkční volant. U všech produktů je kladen důraz na ruční výrobu, precizní provedení a dlouhou životnost. Hračky jsou ekologicky nezávadné, šetrné k přírodě.