TEMNÁ ZÁKOUTÍ: Kradou, rvou se a útočí v přesile. Z pražských gangů jde strach

Podle policie je gang uskupení, které má jasně danou hierarchii, vůdce, členy a rozdělené úkoly k páchání organizované trestné činnosti. Lidé tak často nazývají i menší skupinky, které řádí v jejich čtvrti. Než se v naší temné rubrice podíváme na gangy z moderní historie, tak nejprve zabloudíme ve stínech Vyšehradu. Právě tady zhruba před sedmdesáti lety řádili Kozina, Šilhavej Tony či Harry.

Vyšehradští jezdci
Parta rváčů. Sígři, kteří v 50. letech 20. století děsili Prahu. Rebelové proti systému. To byli takzvaní Královští vyšehradští jezdci. Legendy praví, že kromě přepadávání, bitek a krádeží mladíci prolézali pražské katakomby a ve Vltavě pod Vyšehradem lovili zbraně, které tam naházeli koncem války prchající Němci. Společnost 50. let jim také říkala „páskové“. Šéf bandy byl Jindra Procházka alias Kozina. Dalšími důležitými členy pak byli karbaník Antonín Vodrlint alias Šilhavej Tony a Jindřich Kadrnoška alias Harry.

Subkultura Pásek bylo v 50. a začátkem 60. let 20. století označení pro mladého člověka, který žil nekonformním způsobem života, jenž byl ovlivněn zrodem rock’n’rollu a obdivem k USA.  Páskové navazovali na potápky, což byla nepřizpůsobivá mládež v období protektorátu. Subkultura českých pásků byla generační obdobou anglických Teddy Boys.

Konec jejich řádění nastal v červnu 1953. Parta se opila a postupně napadla přes dvě desítky lidí. Jejich běsnění ukončily až policejní výstřely do vzduchu. Ještě v den incidentu se pár útočníků ze strachu přiznalo policii a na základě jejich výpovědí bylo následující den zatčeno přes dvacet další „jezdců“.

Před soud se dostali v září. Nejmladšímu z obviněných bylo tehdy 17 let, nejstaršímu necelých 22. Podle soudního spisu pracovali především jako dělníci, horníci, případně byli ještě na učilišti. Režim z mladíků udělal odstrašující případy. Nejvyšší trest dostal Kozina. Odsouzen byl k sedmi letům vězení.

Rumunské „podnikání“
Mezi lety 2008 a 2011 řadil v Česku organizovaný gang. Skupiny rumunských státních příslušníků do země přijížděly zpravidla na jaře. Pohybovaly se zejména na páteřních komunikacích Prahy i na hlavních tazích republiky. Partičky jezdily v drahých vozech Mercedes či Audi. Scénář jejich „podnikání“ byl vždy podobný. Členové gangu stáli u silnice s odstaveným vozidlem a s mapou v ruce a zastavovali řidiče s tím, že jsou cizinci a právě jim došel benzín. Tvrdili, že nemají peníze, ale mohou zaplatit šperky. Ty byly pochopitelně falešné. Někteří okradení také přiznali, že si zboží pochybného původu ani koupit nechtěli. Obávali se ale napadení. Gauneři byli totiž vždy v přesile.

Gang za několik let okradl možná i stovky lidí. Policie si s ním zpočátku nevěděla rady. „Prokázat konkrétní podvodné jednání bývá problém. Záleží totiž především na tom, kolik člověk takovým lidem za nabízené šperky zaplatí, tedy na výši způsobené škody. Ta ve většině těchto případů nepřesáhne pět tisíc korun, takže se jedná maximálně o přestupek, za který pachateli hrozí v porovnání s trestným činem jen minimální postih,“ komentovala tehdy situaci mluvčí pražské policie Eva Miklíková.

Kapsáři V Praze je stálý okruh českých pachatelů, ale ti tvoří zhruba jen 30 procent kapsářů. Zbytek jsou cizinci, především Rumuni, Bulhaři, Poláci a Slováci. „V metropoli jsou místa, kde ke krádežím dochází častěji. Jde například o přestupní stanice metra, v případě tramvají pak na lince číslo 22, a to od Spálené až po Pražský hrad. A pak samozřejmě na místech, kde se shlukuje více lidí, takže u památek,“ uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz šéf pražského „Kapsa týmu“ Radek Mudroch.

Dlouhé prsty
Také kapsářský gang, který policie pozatýkala v roce 2008, tvořili Rumuni. Po rozsáhlém vyšetřování kriminalisté do vazby dostali pět členů cizinecké skupinky. Partička působila převážně v centru. Jejím rajonem byly například Staré zámecké schody, Karlova ulice, Karlův most, Staroměstské náměstí a další místa především v centru Prahy. Nezastavila se ale ani před takovými svatými místy, jako jsou například kostely. Kapsáři povětšinou vytvářeli umělé tlačenice, které jim zaručovaly nejen anonymitu, ale zvyšovaly také úspěšnost okradení.

V souvislosti s těmito případy byl obviněn také sedmapadesátiletý muž, advokát, který zastupoval dva z podezřelých. Měl jim poskytovat určité informace, čímž jim měl usnadnit uniknout trestnímu stíhání.

Itálie na Proseku
Tuhle partičku média v roce 2009 přirovnávala k postavám z italských filmů, ve kterých parta výrostků na skútrech okrádá za jízdy ženy o kabelky. Gang, který řádil na Proseku, ale místo jednostopých strojů využíval auta.

Scénář krádeže byl vždy stejný. Zloději najeli autem k chodníkům a za jízdy vytrhli ženám kabelky. V lednu 2009 policie zaznamenala skoro třicet takových případů. Gang používal hlavně starší auta s kradenými poznávacími značkami.

Dětské gangy rváčů
Ve velkém loni médii proběhla kauza mladistvých rváčů. Na místě bývalého Stalinova pomníku musela policie začátkem léta několikrát řešit rvačku náctiletých. Často byl v této souvislosti citován skateboardový magazín Skaterock.cz, který na Facebook napsal: „Poslední měsíc se na pražském Stalinu pohybuje skupinka mladších grázlů, kteří vyvolávají konflikty a kradou.“ U vyjádření byl i snímek zakrváceného mladíka, kterého parta napadla. 

Kauzou pak Letná žila několik týdnů. Na sociálních sítích se navíc často psalo o odvetě. Situaci musel mírnit i starosta Prahy 7. „Hlavně vyzývám, aby se nikdo nesnažil vzít spravedlnost do svých rukou. Od toho je policie, o situaci ví, je připravena a zasahuje a bezpečnost zajistí,“ reagoval Jan Čižinský.

Etymologie Slovo gang ve staré angličtině označovalo chůzi, pochůzku, cestu; bylo odvozeno z pragermánského kořene gangaz.  Od 20. let 17. století se význam posunul na označení spolku dělníků, v následujícím desetiletí pak na libovolnou skupinu osob pracujících společně resp. kriminální bandu, s pejorativním podtónem. K roku 1855 je doloženo použití ve významu „skupina hochů, konajících kriminální činnost“.

O rvačkách v pražských ulicích se ale psalo už loni na jaře. Mladiství i děti si tehdy údajně domlouvali bitky přes internet. Záznamy rvaček pak končily na YouTube. Policie však upozorňovala, že některé šarvátky jsou jen divadlem, kterým se aktéři chtějí zviditelnit. „Tyto incidenty jsou často zinscenované a mezi aktéry předem domluvené. Dalším záměrem je získávání takzvaných followerů, to znamená lidí, kteří sledují konkrétní profil na sociální síti,“ komentoval situaci policejní mluvčí Jan Daněk. 

Ten také upozornil na to, že média často v souvislosti s incidenty používala slovo „gang“ neprávem. „Mediální zkratka je nepřesná a zavádějící. Gang je totiž uskupení, které má jasně danou hierarchii, vůdce, členy a rozdělené úkoly k páchání organizované trestné činnosti. O tom se v případě rvaček mladistvých rozhodně mluvit nedá,“ uvedl mluvčí.

Série vloupání
Tyto případy jsou poměrně čerstvé. Středočeská policie se už více než půl roku zabývá vloupačkami do domů kolem Prahy. Původně se o sérii vloupání mluvilo jako o práci gangu, v dubnu ale vyšetřovatelé přišli s tím, že jednotlivé činy spolu údajně nemusejí souviset.

Na vývoj ve sledovaném případu upozornil server iRozhlas. „Podle dosavadního šetření nebyly zadokumentovány žádné skutečnosti o procesní spojitosti případů, proto nelze již o jakékoliv sérii hovořit,“ sdělila serveru policejní mluvčí Vlasta Suchánková.

Mediálně byl případ sledovaný hlavně kvůli rozsahu. Policie totiž od podzimu šetří přes 200 vloupání v okolí Prahy. Ze začátku se o zlodějích mluvilo jako o „jesenickém gangu“. Podle stále probíhajícího vyšetřování se však zdá pravděpodobné, že nešlo o aktivitu jedné party, ale že trestnou činnost má na svědomí spíše několik různých zlodějů nebo menších skupin.

Berdychův gang
Asi nejčerstvější střípek do naší mozaiky o pražské organizované kriminalitě má mezinárodní rozměr. Na konci dubna totiž policie v USA dopadla posledního člena takzvaného Berdychova gangu. Ten měl na svědomí loupeže a únosy. Pátrání po Jaromíru Prokopovi mělo až filmovou zápletku. Policie totiž byla několikrát velmi blízko jeho zadržení, nicméně pokaždé se mu podařilo na poslední chvíli uniknout.

Jak nedávno připomenul server iDNES.cz, tento případ  byl již dokonce odložen. Ale v červnu 2018 se dva čeští policisté rozhodli pátrání obnovit. Díky dobrým osobním kontaktům v USA vycestovali do Seattlu, kde jednali s federálními složkami. Jejich úsilí se nakonec vyplatilo a američtí kolegové se případem opět začali zabývat. V následujících týdnech vyslechli desítky svědků a prověřili desítky adres. Pátralo se po celých Spojených státech i s pomocí FBI. Klec nakonec spadla až letos. V úterý 28. dubna muže zadrželi policisté v městečku Tacoma na předměstí Seattlu.

Kauza takzvaného Berdychova gangu bývá označována za největší případ organizovaného zločinu v historii české kriminalistiky. Organizovaná skupina desítek lidí kolem Davida Berdycha si svou trestnou činností přišla údajně na více než 100 milionů korun, přičemž první zločiny podle žalobců spáchala už v roce 1995. Vyšetřování hlavní části rozsáhlé kauzy začalo v září 2004, kdy detektivové pozatýkali velkou část podezřelých.

Gang měl na svědomí loupeže, přepadení, vydírání a vraždy. Bez problémů je prováděl v policejních uniformách, s policejní výzbrojí, s pravými odznaky a pravými dokumenty. Jako od skutečné policie vypadal však každý zásah pouze na začátku, pak začala vyplývat na povrch brutalita zločinců a nic nechápající oběť pak byla různými způsoby přinucena vydat peníze a jiné cennosti. Případ Berdychova gangu byl také inspirací pro televizní seriál Expozitura.