Mami, mě bolí v krku a je mi špatně, ozvalo se minulý týden v sobotu. Co teď, kluk úplně hoří, je to chřipka, nebo angína? Má cenu jet na pohotovost? Tuto otázku si kladou mnozí rodiče – kolikrát se stalo, že s nemocným dítětem strávili několik hodin čekáním u doktora, aby odešli s doporučením na koupi paralenu nebo nurofenu.
Nakonec jsme jeli a udělali jsme dobře – kluk měl angínu, takže dostal na 10 dní antibiotika. A právě v tom je podstatný rozdíl. Zatímco chřipka se léčí pouze symptomaticky, to znamená, že se tlumí příznaky, jako je bolest hlavy a kloubů a horečka, na angínu by to nestačilo. Ta potřebuje antibiotika. Ty ale na chřipku, pokud se nepřidají přidružené komplikace, nezabírají.
Jak se pozná angína● Angína neboli akutní tonzilitida je obvykle bakteriálního původu. ● Název tonzilitida se odvíjí od tonzil, krčních mandlí, které zánět postihuje. Ty jsou zarudlé, zvětšené a na jejich povrchu jsou často patrné bělavé povlaky. ● Častým příznakem bývá zduření krčních lymfatických uzlin zejména při úhlu dolní čelisti, horečky nezřídka dosahují 39 °C, u dětí překračují i čtyřicítku. ● Bolest v krku je výrazná a je často zhoršována polykáním a mluvením, takže zejména děti často odmítají přijímat potravu. ● Rozvinutá angína vyžaduje lékařskou péči, jsou nasazována celková antibiotika. Dále jsou vhodné antiseptické pastilky, spreje či kloktadla, dostatek tekutin a vitaminů. Samozřejmostí jsou léky tlumící bolest a snižující teplotu. |
Proto je tak důležité správně určit, zda tělo napadla bakterie – pak se antibiotika nasazují – nebo virus – tehdy se léčí pomocí léků na bolest a horečku. Velmi často si také lidé pletou chřipku a nachlazení. Ani to není jedno a totéž. Klasickou chřipku způsobují specifické viry a může mít mnohem dramatičtější průběh.
A také je daleko nebezpečnější, co se týče přidružených komplikací, a „umí“ i zabíjet. Zatímco nachlazení způsobuje dohromady asi 200 odlišných druhů virů a řadí se mezi nejběžnější onemocnění, chřipku přenáší každý rok jen několik různých virů. Ty se primárně dělí na tři typy – A, B a C.
„Nejnebezpečnější je typ A, který dokáže nejvýrazněji mutovat a ve vzduchu se tak může nacházet několik jeho subtypů. Právě tento typ je obvykle zodpovědný za epidemie, nebo dokonce pandemie,“ vysvětluje MUDr. Marcela Kašpárková z dětského oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě.
Že chřipka není nemocí, kterou bychom mohli s klidem přechodit, dokazují také čísla. Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) je každý rok hlášeno asi tři až pět milionů závažných případů onemocnění a asi čtvrt až půl milionu úmrtí.
Mezi nejrizikovější skupiny, u kterých se mohou rozvinout komplikace, patří děti mladší dvou let, dospělí nad 65 let, těhotné ženy a osoby diagnostikované s cukrovkou, nemocným srdcem, ledvinami nebo jinými orgány a s oslabeným imunitním systémem. Právě proto se nemoc vyplatí nepodceňovat, nedoléčená chřipka totiž může způsobit mnoho komplikací. Kromě akutního zánětu hrtanu to je chřipkový zápal plic, na který i dnes umírá až polovina pacientů.