Tělo potřebuje ke svému fungování řadu látek, mezi něž patří i minerály. Organismus si je nedokáže sám vyrobit, musíme je tedy dodávat „zvenčí“. Patří sem vápník, důležitý pro tvorbu kostí, nebo železo, zinek či měď, ale i hořčík. V české populaci trpí řada lidí jeho nedostatkem, aniž by o tom věděli.
„Stav nedostatku hořčíku se nazývá hypomagnezémie. Jde o poměrně častou poruchu vnitřního prostředí, která je způsobena řadou příčin. Mezi nejčastější patří průjmy a léčba diuretiky, což jsou léky určené k terapii vysokého krevního tlaku a srdečních onemocnění. Mezi další příčiny patří alkoholismus, některá ledvinová a endokrinní onemocnění,“ říká praktická lékařka Polikliniky Agel Olomouc Ludmila Konvičná.
Nedostatek hořčíku se projevuje podobně jako nedostatek vápníku. „Tyto poruchy vnitřního prostředí jsou často v kombinaci. Mezi typické projevy patří svalové křeče a svalová slabost, dále zvýšená dráždivost, poruchy srdečního rytmu, špatné soustředění, bolesti hlavy, brnění rukou a pocit vnitřního napětí,“ vyjmenovává Ludmila Konvičná. Doporučená denní dávka hořčíku je pro muže 400 miligramů a pro ženu 300 miligramů.
Minerály v potravinách
|
Ve větší míře obsahují magnezium ořechy, datle, luštěniny, špenát, mák, banány nebo i káva. Hořčík se dá doplnit i tabletami, které si lze zakoupit v lékárně. Velmi často ho najdete v kombinaci s vitamínem B6, hořčík se totiž za přítomnosti tohoto vitaminu lépe vstřebává. Stejný efekt má například i vitamin D3.
Pokud zvolíte doplňování hořčíku pomocí prášků, pozor na vyšší dávky – mohou způsobovat průjmy. Existují i jiné způsoby podání magnézia: injekční, ať už do svalu či určené k žilnímu podání ve formě infuzí.
Kromě hořčíku může tělo trpět i nedostatkem jiných minerálů. Například pokud máte málo železa, můžete si způsobit anémii (chudokrevnost, při které dochází k poklesu červených krvinek), jež se projevuje nápadnou bledostí kůže a sliznic, únavou, zvýšenou spavostí.
Málo zinku způsobuje únavu, změny nálady a psychiky, vyvolává sklon k průjmům a při těžkém nedostatku může způsobovat různé komplikace v těhotenství.
Měď je obsažena v řadě enzymů. Její nedostatek může za anémii, poruchy imunity, poruchy růstu vlasů a nehtů.
Velmi důležitý je jód, jehož úbytek má za vinu zvětšení štítné žlázy, přičemž může způsobit i její sníženou funkci. „Nebezpečné je to zejména v těhotenství, kdy může dojít k onemocnění plodu,“ varuje lékařka Konvičná.
Fluor je nezbytný ke správné mineralizaci kostí, selen pak k obraně proti volným kyslíkovým radikálům, k regulaci hormonů štítné žlázy a plodnosti.