Trávit dovolenou v Makedonii téměř automaticky znamená zapomenout na každodenní starosti. V létě se můžete vydat na cyklistické stezky, vyrazit na vysokohorské túry či si jen tak zaplavat v jezerech, v zimě tu lze zase obout přeskáče a vyrazit na některou z místních sjezdovek.
Pokud máte rádi túry po horách, stojí pro vás návštěva Makedonie za úvahu. Jde totiž o hornatou zemi s panenskou přírodou, proto jsou tu pěší túry velmi oblíbené. Nejvyhledávanějšími turistickými cíli jsou tu hory Jakupica, Šar Planina a Korab, ze kterých jsou nádherné výhledy do širokého kraje. Stále populárnější i díky tisícovce terénních stezek je zde také jízda na horském kole. Nejvyhlášenější je cyklistická stezka dlouhá 33 km v národním parku Mavrovo, který má kouzlo nejen v horkém létě. V zimě zde můžete navštívit sněžné město Bunec či zasněžené horské dráhy hory Bistra.
Maraton na kolech
Vyhledávanou turistickou destinací je v Makedonii také Popova Šapka. Krom toho, že jde opět o vyhlášené místo pro lyžování, v létě se vyznačuje velkým počtem slunečných dnů, díky čemuž je častým výchozím místem horských výstupů i procházek malebnou krajinou. Každé léto se v Popově Šapce pořádá maraton na horských kolech takzvané Šarské vody. Nejstarší a nejznámější zimní sportovně-rekreační středisko v Makedonii láká na lyžařské terény o rozloze 35 km². Na trasách se soutěží také o tradiční Šarplaninski pohár ve velkém a malém slalomu.
Jezero jako náhrada
Makedonie má téměř všechny přírodní krásy, jaké si lze představit. Najdeme zde hory, údolí, skalní města, jeskyně i divoké řeky. Jediné, co nemá, je moře. Její Ochridské jezero se svou rozlohou třicet krát patnáct kilometrů, díky které není vidět druhý břeh, však slouží minimálně jako spolehlivá náhrada. Kolem jezera jsou písečné i oblázkové pláže a také útesy připomínající ty mořské. Při jeho návštěvě si můžete trochu připadat jak na pláži někde na Jadranu. I když se totiž nacházíte ve výšce kolem sedmi set metrů nad mořem, lidí, hospůdek a obchůdků se suvenýry dovezených z jiných částí bývalé Jugoslávie je všude dost.
Plavání v Makedonii je velmi rozšířený rekreační i závodní sport. Také proto se na Ochridu každý rok ve druhé polovině srpna schází elita plaveckého sportu z celého světa. Sjíždějí se sem na plavecký maraton, který startuje u kláštera Svatého Nauma. Vede podél pobřeží přístavního města a měří okolo třiceti kilometrů.
Roku 1998 Ochridský Plavecký maraton vstoupil do Světového Plaveckého klubu pod záštitou FINA – Světové plavecké asociace.
Velmi populární je v Makedonii také rybaření. Dojranské, Tikvešské, Mavrovské jezero a řeka Radika jsou dle místních nejatraktivnější. Rybaření na malých rybářských domech je nejvyhledávanější na jezeře Dojranskoto. Zde trvá asi šest měsíců, začíná v říjnu a končí v březnu.
Skvělé víno, bohatá kultura
Pokud se o Makedonii rozpovídáte s někým, kdo sem vyrazil, nejspíš vám ji popíše jako zemi rozlehlých liduprázdných hor, ale i rušných měst, zemi věčného slunce a dobrého vína, poklidnou i rozmanitou, ale také zemi chudou penězi a bohatou kulturou. Makedonie je země pravoslavná a její obyvatelé mají svou vlastní makedonskou pravoslavnou církev, ačkoliv se mnoho z nich hlásí také k pravoslavné církvi srbské. Po celé zemi je rozeseta celá řada srbských i makedonských pravoslavných klášterů, které mají co do podoby neuvěřitelnou rozmanitost. Jeden z nejhezčích je klášter Treskavec nad městem Prilep. Ještě před pár lety byl přístupný jen starou sedm kilometrů dlouhou poutnickou stezkou. Stezka začíná na předměstí Prilepu a stoupá na hrad Markovi Kuli ukrytým mezi skalami, které vytváří různé neobvyklé tvary. Turistům tak často připomínají slona, žábu, zajíce či dinosaura. Občas tu potkáte kapličku, občas některý z posvátných pramenů. Po dvou hodinách cesty se před vámi vynoří klášter Treskavec. Nedávno sem vybudovali asfaltovou silnici, což podle mnoha místních ukradlo místu pohádkovou atmosféru.
Megalitická svatyně na kopci Tatćev Kamen poblíž makedonské vesnice Kokino je jedna z nejstarších staveb v Evropě. Odborníci její stáří odhadují okolo sedmi tisíc let. Čedičový vrch tu lidé z dávných civilizací přitesali do tvaru svatyně, která má zajímavé vlastnosti. První paprsek ranního slunce v den letního slunovratu projde otvorem – muškou mezi skalami a dopadne na vytesaný královský trůn. O civilizaci, která Kokino vytvořila, se neví prakticky nic.
Všechno, co potřebujete vědět o Makedonii
|