Meziročně se v minulém měsíci zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím Úřadů práce ČR 188 066 míst, více než 17 400 z nich pak na dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti.
Technické profese chybíV červenci měli zaměstnavatelé největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel. Dále se ve větší míře shánějí uklízeči, montážní dělníci, kuchaři (kromě šéfkuchařů). Zájem je také o svářeče a páječe, obsluhu vysokozdvižných vozíků, skladníky či nástrojaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. |
V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat Eurostatu (za červen 2017) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
Ke konci července evidoval ÚP ČR 303 074 uchazečů o zaměstnání. To je o 5635 víc než v červnu a o 89 593 méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší červencovou hodnotu od roku 1997, kdy tehdejší úřady práce evidovaly 222 374 nezaměstnaných.
Trh práce ovlivňuje především růst české ekonomiky, průmyslové výroby a sezonní práce, které jsou v plném proudu. Zejména ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství a cestovním ruchu. V nadcházejícím období by mohla nezaměstnanost stagnovat nebo mírně klesnout.
Aktuální míra nezaměstnanosti je 4,1 procenta, v červnu to byla rovná čtyři procenta. „V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezonní výkyv.
Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR a také mírně snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených. V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost moc neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Nadále se daří snižovat počet dlouhodobě nezaměstnaných. Za uplynulý rok klesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než dvanáct měsíců, o 3,4 procenta.“
Dojíždět nechtějí ani s dotacemi
Firmy svým zaměstnancům s dojížděním nejen aktivně pomáhají, ale jako kompenzaci čím dál častěji přidají i pár tisícovek. V Česku musí podle Českého statistického úřadu denně dojíždět za prací necelý milion lidí. Přes 350 tisíc z nich stráví na cestě víc než půl hodiny.
„Dříve nebyly příplatky za dojíždění běžné, určitě ne v takové míře. Nyní si mohou kvalifikovaní zaměstnanci přijít až na deset tisíc korun,“ říká Kristýna Králová z náborové agentury Hays.
Alespoň nějaký druh svozové služby na vzdálenější pracoviště bývá samozřejmostí. Podniky, které stojí mimo běžnou zástavbu, někdy zřídí a financují speciální linku. „Platíme prodloužení existujících autobusových spojů ze Znojma do Chvalovic a zpět, jde asi o čtyři kilometry,“ popisuje Jan Procházka, ředitel nákupního centra Freeport Fashion Outlet.
Vzdálenost Čechům ale pořád vadí. Firmy, které složitější dojíždění zaměstnanců samy dostatečně neošetří, obsazují místa jen těžko. Výhodu mají jenom zaměstnavatelé s dobrým jménem. „Tato kritéria nad lokalitou často převažují,“ podotýká Králová z Hays.