I obyčejná rýma by se měla vyležet

„Rýmu nepovažuje většina populace za vážné onemocnění, a tak i při chronických a opakovaných potížích řada pacientů nevyhledá odborníka. Výsledkem dlouhodobě přehlížené rýmy přitom může být nejen ztráta kondice či narušení imunity, ale dokonce i ztráta čichu či poškození sluchu,“ varuje lékařka Šárka Střídová z ORL ambulance Polikliniky Agel Ostrava. Přehlížení rýmy je nebezpečné především u malých dětí. Pokud se zánět nosní sliznice často opakuje, může přecházet v záněty středního ucha.

Rýmě v dnešní době lidé nevěnují nijak zásadní pozornost. I když smrkají a kýchají, kudy chodí, do postele si nelehnou a dál chodí do práce a do školy. U krátkodobé čiré rýmy to nemusí být problém, ale pokud se problémy táhnou více než týden a z čiré rýmy se stane hlenohnisavá, pak už je načase zajít k lékaři. V tomto případě už běžně dostupné léky nepomohou a je potřeba cílená léčba. Tento stav, kdy se z obyčejné rýmy vyvine komplikovaná infekce, není podle lékařky Střídové nijak výjimečné.

O rýmě Rýmu dělíme na akutní, chronickou a alergickou. Akutní rýma trvá přibližně 5 až 7 dní, může ji taky provázet únava, mírně zvýšená teplota, kýchání, kašlání a škrábání v krku. Chronická rýma je charakteristická dlouhodobým zduřením sliznice nosu, vyskytuje se u pacientů s oslabeným imunitním systémem. Alergická rýma je většinou vodnatá a vzniká při přecitlivělosti organizmu na určitý alergen. Častými alergeny jsou například pyly, roztoče, srst zvířat.

Pokud tedy převážně děti na rýmu trpí, je potřeba je nutit a naučit správně smrkat. Kvůli nesprávnému stylu smrkání oběma dírkami najednou, se může stát, že se infekce dostane i do ucha.

„Smrkání je potřeba provádět vždy každou dírkou samostatně, a to i u těch nejmenších dětí. Pokud dítě nezvládne smrkat správně, je vhodnější použít odsávačku nosních hlenů,“ vysvětluje Šárka Střídeová. U dětí bývá častou příčinou opakující se hlenohnisavé rýmy také zvětšená nosohltanová mandle. Děti pak obvykle chrápou a dýchají ústy, a mohou mít i poruchy sluchu.

Pozor také na nadměrné používání volně prodejních nosních kapek a sprejů. Neměly by se užívat déle než týden, na co vás většinou v lékárně také upozorní. Při dlouhodobém používání totiž rýmu zhoršují, neboť mohou způsobovat otok nosní sliznice.

Antibiotika se zpravidla nenasazují, ale jsou stavy, kdy se bez nich neobejdete. Uplatňují se při bakteriální infekci, při zvýšené hodnotě zánětlivých parametrů v krvi a u pacientů s těžkými kardiorespiračními, metabolickými a imunologickými nemocemi.

A jak se rýmou vůbec nenakazit? Nejlepší prevencí je otužování, pobyt na čerstvém vzduchu, vyvážená strava s vitamíny, dostatečný přísun tekutin, hygiena rukou a hlavně častá výměna kapesníků. Pokud někdo ve vašem okolí rýmu má, snažte se mu vyhnout – je totiž přenosná kapénkovou cestou. Choroboplodná kapénka se může dostat až do vzdálenosti osmi metrů.