Výživu mají řešit i ti starší lidé

Přestože senioři tvoří již pětinu obyvatel České republiky, o jejich životním stylu a podmínkách se u­ nás stále příliš nemluví. Posun za poslední léta nenastal ani v jejich stravě a stravovacích návycích, jež jsou pro jejich zdravotní stav klíčové.

Jsou si toho vědomi Průzkum ukázal, že polovina dotázaných seniorů si je vědoma svých špatných stravovacích návyků. Přestože 81 procent z nich tvrdí, že ví, že ve svém věku mají jiné výživové potřeby, nejčastěji jedí prostě to, co jim chutná (27 procent) nebo na co jsou léta zvyklí (23 procent). Jako hlavní důvod, proč svou stravu nezmění ve zdravější, uvádí celých 45­ procent nedostatek financí.

„Zhruba do sedmdesáti let bývají senioři často obézní a mají nadváhu. Nad sedmdesát pak většina z nich trpí podvýživou, protože tuk se přestává již ukládat a ubývá jim svalová hmota. Nemají chuť k jídlu, nedostatečně pijí a jejich strava bývá velmi jednotvárná. Odhaduje se, že téměř polovina z nich trpí pokročilou podvýživou,“ říká profesor Zdeněk Zadák, vedoucí Centra pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty v­ Hradci Králové a tamní Fakultní nemocnice.

„Stačí mi rohlík a bílá káva. Já už toho tolik nepotřebuji,“ často slýcháváme od starších lidí. Správná výživa je však důležitá pro všechny věkové skupiny, pro seniory pak obzvláště. Přesto jsou to právě oni, kteří tuto oblast stále podceňují. Dokazuje to i průzkum agentury NMS Market Research pro společnost Nutricia.

„Staří lidé mají problémy s chrupem, mnohé potraviny proto nejedí. Musí také často řešit, zda strava není v rozporu s jejich předepsanými léky. Důležité jsou pro ně i finance a v neposlední řadě je třeba zmínit také osamělost a ­to, že jídlo pro ně není již společenskou událostí jako dříve, protože je většinou nemají s kým sdílet,“ dokladuje tento smutný fakt doktorka Iva Holmerová, ředitelka pražského Gerontologického centra. „To vše jsou důvody, proč k podvýživě seniorů dochází,“ dodává.

Senioři v populaci 18,3 Tolik procent nyní tvoří v Česku osoby starší 65 let, čtyři procenta z ­nich jsou starší 80 let. Zejména toto procento se bude v příštích desetiletích významně zvyšovat až na 10 procent lidí starších 80 let v­ roce 2060.

Ač sami senioři souhlasí s tím, že jejich tělo má jiné nároky na složení stravy než dříve, z výzkumu je patrné, že o ­těchto nárocích přehled nemají. Pouhá jedna pětina dotázaných seniorů své stávající stravovací návyky změnila. Nejčastěji je k tomu přivedly zdravotní potíže. 

„Ostatní, jež strukturu svého jídelníčku nezměnili, jako hlavní důvod uvádí nedostatek financí, případně slabou vůli ke změně. To dokazuje, že senioři pořád nejsou o ­tom, co je pro ně zdravá a správná strava, příliš dobře informovaní. Stále mají pocit, že kvantita je důležitější než kvalita,“ komentuje výsledky výzkumu profesor Zadák, který je i zakladatelem Nadace pro rozvoj v oblasti metabolismu, výživy a gerontologie. „Zajímat se o to, jakou stravu by měli ve svém věku jíst, se začnou až ve chvíli, kdy jim ji doporučí změnit lékař kvůli jejich zdravotnímu stavu,“ doplňuje ho přední česká gerontoložka, docentka Iva Holmerová.