Už před osmi lety se líbila. Dacia, která zřejmě navždy očistila tuto značku od zbytků nálepky divných nehezkých aut pro chudé.
Duster nejen že překonal očekávání mateřského Renaultu, co se týče prodejů, ale překvapil i tím, jakého kolem sebe dokázal vytvořit ducha. V terénu svými jízdními vlastnostmi překvapil všechny posměváčky, povedeným designem oslovil i mladé zákazníky a jako pracovní auto si jej zvolili i mnozí ti, kteří by v pohodě měli i na dražší offroad. Přestože se o něm mluvilo jako o nejlevnější čtyřkolce na trhu, nikdo se dusteru neposmíval.
Začátkem roku se začala v Česku prodávat jeho druhá generace. Duster má stále nízkou cenovku, stále vypadá dobře a stále je v terénu boží – což jsem si vyzkoušel na rozbahněné trase v hummer centru. Laik pozná zvenčí jen málo změn, hlavně nové čtvercové zadní lampy, které připomínají Jeep Renegade, také „průduch“ za předními blatníky, které jsou stále charakteristicky vystouplé. Změny jsou však v interiéru.
Displej navigačního systému už není utopený kdesi u podlahy a kouká se na něj líp, navíc plasty nepůsobí tolik levně, spolu s hezkými tlačítky a páčkami ovládání se úroveň interiéru hodně zvedla. Ačkoli se čelní sklo oproti minulé verzi posunulo o celých 100 milimetrů dopředu a má větší sklon, kabina stále moc prostorně nepůsobí. Posádka na zadních sedadlech by zasloužila více prostoru na nohy, mezi předními sedadly zase chybí nějaká pořádná odkládací schránka. Ani kufr není z říše snů – 445 litrů u dvoukolky, 411 u čtyřkolky.
Duster mohou zákazníci objednávat s atmosférickým benzinovým motorem 1.6 SCe (115 k), malým 1.2 TCe (125 k) a se dvěma verzemi naftové patnáctistovky (90 a 110 k). Všechny s výjimkou slabšího dieselu mohou být spárovány s pohonem 4×4, naopak šestistupňový automat je možný jen u nejsilnějšího dieselu.
Tento motor jsme také vyzkoušeli, osvědčený nafťák umí auto rozjet docela snadno, i ve vysoké rychlosti najde skrytou sílu a oproti minulé generaci je výrazně tišší. V kabině dusteru je vůbec méně hluku než dřív. Spotřeba je v pohodě – auto jsme zkoušeli v desetistupňových mrazech a řeklo si v průměru o sedm litrů na sto kilometrů.
Perfektní je duster v terénu. Má obstojnou křižitelnost náprav, dobré nájezdové úhly a technika pocházející původně od Nissanu využívá mezinápravové elektromagnetické spojky. Pohon všech kol se nastavuje otočným ovládačem – vedle dvoukolky a automatického připojení zadní nápravy je tu režim Lock pro pevné sepnutí mezinápravové spojky.
Nejlevnější, 114koňová šestnáctistovka přijde na 260 tisíc korun, ale jen s pohonem předních kol. Nejlevnější verze s pohonem všech kol je za 396 tisíc, s dvanáctistovkou a 125 koníky.
My jsme k testu dostali auto s cenovkou 449 tisíc – ve výbavě Prestige.
Za příplatek jsou vyhřívaná sedadla, parkovací senzory, automatická klimatizace a navigace.