K životu cukr potřebujeme, ale nejen Češi to s jeho konzumací přehánějí. Špatná kvalita stravování je momentálně zodpovědná za více onemocnění než samotné kouření, alkohol a nedostatečná pohybová aktivita. Celosvětově uznávaný odborník, britský kardiolog a jedna z hlavních tváří kampaně proti cukru Dr. Aseem Malhotra, který se v polovině května zúčastní konference FOOD NEWS 2018 v pražském Kongresovém centru, varuje především před „přidaným“ cukrem.
Ve svém výzkumu uvádí, že na rozdíl od tuků a bílkovin přidané (rafinované) cukry nemají žádnou výživovou hodnotu. Oproti tomu, co tvrdí potravinářský průmysl, naše tělo podle něj v žádném případě nepotřebuje přijímat energii ve formě těchto přidaných cukrů.
Doporučený denní příjem sacharidů pro dospělého člověka je, dle mezinárodní zdravotnické organizace WHO, mezi 45 až 65 procenty celkového denního energetického příjmu a jednoduché cukry by v ideálním případě měly tvořit asi 5 procent celkového energetického příjmu. Doporučení ohledně příjmu sacharidů u dětí je stejné. Toto množství představuje pro muže asi osm čajových lžiček cukru a pro ženy a děti ve věku 2 až 18 let šest čajových lžiček.
V doporučeních WHO je také kladen důraz právě na rozlišování cukrů přirozeně se vyskytujících v potravinách a cukrů přidaných. To v praxi znamená, že bychom se v rozumné míře neměli vyhýbat cukrům v ovoci, zelenině, medu a mléce, a naopak bychom měli co nejvíce ze svého jídelníčku eliminovat přidané cukry, tedy produkty jako slazené nápoje, tzn. limonády, sirupy, mléčné koktejly a shaky, ale i cukrem doslazovaný čaj či kávu, dále sladkosti, sušenky, slané pochutiny a různé již hotové pokrmy.
Pro příklad: Pokud si k snídani připravíme 100 g obyčejných neochucených ovesných vloček, zkonzumujeme sice asi 58 g sacharidů, ovšem z toho cukry budou pouze jeden gram a tělu kromě komplexních sacharidů dodáme i množství zdraví prospěšné vlákniny, vitaminů, minerálů, a dokonce i nějaké proteiny a tuky.
Naproti tomu pokud místo vloček ráno posnídáme oblíbené komerční snídaňové cereálie (kuličky či polštářky), přijmeme ve stejné porci jako u vloček v průměru asi o 23 g cukrů více a asi poloviční množství proteinů a nižší podíl vlákniny. To tedy znamená, že konzumací 100 g snídaňových cereálií jsme vyčerpali a někteří i zdvojnásobili doporučený denní příjem cukrů.
Za další nebezpečí považuje Malhotry takzvané „low-fat“ neboli nízkotučné výrobky. Ty se snaží přesvědčit spotřebitele o prospěšnosti pro zdraví, přitom se většinou jedná o výrobky se sice sníženým obsahem tuku, ovšem doslova se šokujícím obsahem přidaných cukrů.
Skupina složená z mezinárodních i britských odborníků včetně Malhotra se proto v Anglii rozhodla vést kampaň proti cukru a jako hlavní cíl si vytyčila tlačit na potravinářský průmysl i celou společnost, aby došlo ke snížení množství přidávaného cukru do potravin o 40 procent v následujících čtyřech letech. To by mohlo znamenat snížení energetického příjmu až o 100 kalorií denně a dle britského ministerstva zdravotnictví by toto snížení mohlo pomoci zvrátit epidemii obezity.