Diagnózu roztroušená skleróza si ročně vyslechne asi tisíc lidí ve věku od 20 do 40 let, z nichž dvě třetiny tvoří ženy. Celkem je v tuzemsku registrováno zhruba 20 tisíc nemocných. Přestože se výzkumu této neurodegenerativní autoimunitní choroby věnují odborníci po staletí, stále kolem ní panuje řada mýtů a nejasností.
„Nemoc je velmi variabilní. Zhruba 10 až 20 procent nemocných má mírnou formu, ale většina pacientů trpí formami závažnými. Moderní medicína ji zatím neumí úplně vyléčit, ale můžeme konstatovat, že se možnosti léčby ohromně zlepšily,“ popisuje Dana Horáková, zástupce vedoucí MS Centra při neurologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Nemoc se často objevuje u mladých lidí, ženy jsou postiženy asi třikrát častěji než muži. „Možných příčin je celá řada – genetické předpoklady, virové nákazy, nedostatek vitaminu D, kouření – i pasivní. Když se tyto faktory nešťastně sejdou, propuká nemoc,“ vysvětlila lékařka.
Stejně jako neexistuje jeden jediný model průběhu choroby, neexistuje ani univerzální návod k terapii. Ataku nemoci bývá nutné zvládnout léky, které tlumí zánět (především kortikosteroidy), někdy vzácněji i cytostatiky (léky pro léčbu nádorů, které tlumí také scestnou imunitní reakci).
Pro mnoho pacientů je vhodná dlouhodobá a preventivní imunomodulační léčba, jejímž úkolem je ovlivnit imunitní systém tak, aby nepoškozoval vlastní tkáně, tedy mozek a míchu.
Další často vyskytující se neurologickou nemocí je epilepsie. Podle lékařky Jany Zárubové, která působí v Centru pro epilepsie Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol a předsedá organizaci EpiStop, je léčba epilepsie jednou z nejdynamičtějších oblastí neurologie.
„V současné době máme k dispozici kolem 25 antiepileptik. Pacientům nereagujícím na farmakologickou léčbu můžeme nabídnout epileptochirurgickou léčbu, stimulační léčbu nebo léčbu dietou,“ uvádí lékařka. Probíhá podle ní též výzkum možností prevence epilepsie, ten se ale zatím nachází ve fázi základního výzkumu.
Právě na léčbu neurologických chorob se masivně zaměřuje farmaceutický výzkum. „Jen v USA, které jsou tahouny výzkumu, se podle přehledu z března 2018 vyvíjí 537 léčivých látek na neurologické choroby. Velké inovativní farmaceutické společnosti jsou globální, na výzkumu těchto léčiv se tak podílí i Evropa,“ říká Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. K důvodům patří velká a stále rostoucí „poptávka“.
Léčba je velmi komplikovaná
|