Nejde jen o zvukové projevy chrápání, problém je i to, že v mnoha případech přestává takový člověk dýchat, což zapříčiní, že se i několikrát za noc dusí.
„Běžné chrápání, tedy pravidelné, bez pauz, je problémem spíše pro ty, kteří ho musí poslouchat, a často může vést například k oddělení ložnic,“ říká odborník na spánkovou medicínu lékař Jan Kastner z Perfect Clinic.
Pozor by si podle něj ale měli dát ti, kteří chrápou nepravidelně – jedná se o takzvaný apnoický syndrom, který se vyskytuje asi u čtyř procent populace a představuje závažný zdravotní problém. U apnoika je chrápání nepravidelné a často přerušované. Dochází k zástavám dechu – spánkovým apnoím, které způsobují, že spánek neosvěží. Při spánkovém apnoe dostává tělo málo kyslíku, a místo aby odpočívalo, bojuje o vzduch. Namáhá se mozek, srdce, ale i ostatní orgány.
Ráno se pak takový člověk budí nevyspalý, má pocit, že je na tom hůře, než když si šel večer unavený lehnout. Je nervózní, může trpět bolestmi hlavy, depresemi, ale i sexuální dysfunkcí. A točí se v bludném kruhu. Protože když si chce odpočinout, tělu začíná „druhá šichta“ v podobě boje o kyslík ve spánku. Důsledky mohou být vážné: plicní hypertenze, srdeční arytmie, vyšší riziko mozkové mrtvice, či dokonce náhlá smrt.
Samotné chrápání vzniká při dýchání vibracemi měkkých tkání hltanu. Během spánku se sníží napětí svalů, které tvoří svalovou trubici, skrze kterou dýcháme. Menší měrou se na chrápání může podílet i nos, respektive jeho vnitřek při větším vybočení nosní přepážky nebo při chronické rýmě. Větší sklon mají k chrápání obézní lidé, podporuje ho i alkohol a užívání hypnotik.
A jak jsou na tom muži versus ženy? I když to mnozí muži popírají, jsou na tom oproti ženám hůře. Především vinou jiné anatomii dýchacích cest – mají masivnější měkké patro, objemnější kořen jazyka i větší hrtan. Chrápou proto až dvakrát více než ženy. Na vině může být i vyšší konzumace alkoholu či kouření.
U mnoha žen zase může být spouštěčem například menopauza (ztráta elasticity vaziva v důsledku hormonálních změn), vyčerpanost, stres nebo obezita. Ve zralejším věku okolo sedmdesáti let se ale muži a ženy v četnosti chrápání začínají vyrovnávat.
Stačí drobný zákrok
|