I přes povinný očkovací kalendář přibývá rodičů, kteří své děti očkovat nechtějí. Hazardují tak nejen s jejich zdravím, ale i se zdravím ostatních dětí i dospělých. „Důležité je dosáhnout vysoké proočkovanosti populace, a předcházet tak šíření, závažnému průběhu, popřípadě i úmrtí v důsledku infekčních nemocí a zároveň před nimi ochránit ty děti, a nejen je, které ze zdravotních důvodů očkovány být nemohou. Očkování dětí by mělo probíhat podle platného očkovacího kalendáře,“ říká praktická lékařka Jana Nohejlová z EUC Kliniky Hradec Králové.
Očkování by ale měli podstupovat i dospělí. A to ze stejného důvodu jako děti. „Očkování snižuje výskyt infekčních nemocí a komplikací s nimi spojených, zejména u lidí s chronickým onemocněním a sníženou obranyschopností,“ doplňuje Nohejlová.
Dospělí by měli uvažovat o očkování proti žloutence typu A vzhledem k výskytu lokálních epidemií na našem území. Dále proti klíšťové encefalitidě, protože se nacházíme v rizikové oblasti a jedná se o velmi závažné onemocnění často s těžkými následky. A také proti chřipce a pneumokokům. „Pneumokok neboli Streptococcus pneumoniae je bakterie, která způsobuje řadu závažných onemocnění. Například zápal plic, zánět mozkových blan, celkovou sepsi. Přenáší se kapénkovou cestou, to znamená při kašli a kýchání,“ říká Jan Faktor, lékař plicního oddělení EUC Kliniky České Budějovice.
Pneumokokovou infekcí se může nakazit kdokoliv, ale nejčastěji se objevuje u malých dětí do dvou let a u lidí na 65 let věku. „Na celém světě zápal plic zabije téměř jeden milion dětí do pěti let věku. To je víc, než kolik dokáže jakékoliv infekční onemocnění, včetně HIV, malárie nebo tuberkulózy,“ doplňuje Faktor.
V Česku bylo v roce 2017 zachyceno 238 intenzivních pneumokokových onemocnění ve věkové kategorii 65+, v této skupině bylo také 45 úmrtí.
Přestože se případy pneumokokových onemocnění objevují během celého roku, k výraznějšímu vzestupu dochází od podzimu do jara. Podobné je to u chřipky. I ta je nebezpečná, o čemž svědčí každoroční počet obětí ve světě mezi 250 až 500 tisíci. V tuzemsku si virus chřipky vyžádá přibližně 2000 lidských životů ročně. Přitom proočkovanost v Česku je minimální, jen pět až sedm procent.
Chřipka a pneumokoková infekce spolu mohou souviset. „Viry chřipky oslabují imunitní odpověď, a tím umožňují invazi bakterií pneumokoka. Ten tak hraje významnou roli při vzniku sekundární infekce po onemocněních virem chřipky. Až 35 procent případů onemocnění chřipkou vede k následné bakteriální infekci, což může vést ke zvýšení počtu hospitalizací nemocných i jejich úmrtí. Riziko následného zápalu plic vyvolaného pneumokoky roste stokrát. Proto je očkování nutné,“ tvrdí Faktor.
Očkování proti chřipce
|