metro.cz
Odpad trápí města a obce. Pomohou jim moderní technologie? | foto: Adhog

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. Metro neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na Metro.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Odpad trápí města a obce. Pomohou jim moderní technologie?

Komerční sdělení Množství komunálního odpadu roste, třídíme více, ale také více odpadu produkujeme. Zákony, vyhlášky a nařízení se zpřísňují a cena za zpracování odpadu roste. Pojmy jako recyklace, cirkulární ekonomika, bezobalové hospodářství, či omezení skládkování slýcháme stále častěji.

To, na co jsme byli dlouhé roky zvyklí, se mění a zvyšují se nároky nejen na obce a města, ale i na každého z nás.

Snaha alespoň snížit tempo růstu odpadů se zvyšuje s tím, jak si stále více lidí uvědomuje neudržitelnost současného systému. Za několik posledních desetiletí se nejen výrazně zvýšila produkce a spotřeba, čímž narostlo množství odpadu, ale také jsme se stali pohodlnějšími. Kupujeme zboží na jedno použití, používáme jednorázové obaly, když se pokazí televize nebo pračka, tak ji často vyhodíme a koupíme novou, než abychom sháněli opraváře.

Změnit naše chování vyžaduje motivaci a čas. Třídit odpady jsme si zvykli a začali jsme i nosit vlastní tašky do obchodu, ale chodit tam s nádobou na rýži nebo mouku, zajít si pro oběd do kastrůlku, či se snažit najít opraváře, který opraví elektronický budík za pár stovek, už bude složitější proces. Stejně jako donutit výrobce změnit svoje výrobky tak, aby byly opravitelné, což bude stát nemalé náklady a pravděpodobně i nižší prodeje v budoucnu.

Situace se však přece jen mění, a to nejen s přibývajícími zprávami o zvyšujícím se znečištění planety, mikroplastech, které už jsou skoro ve všem, ale také s tím, jak se zvyšují náklady související s odpadem a jeho zpracováním, a to jak pro obce a města, tak pro jeho obyvatele a firmy, tedy každého z nás.

Mohou nám nové technologie pomoci vyřešit odpady i pro budoucnost? Mnoho lidí věří, že možná ani nic řešit není potřeba. Při současném rozvoji vědy a techniky vědci určitě brzy přijdou s technologií, která vše vyřeší, třeba odpad rozloží na něco, co už nebude nikomu a ničemu vadit. To samozřejmě nemůžeme zcela vyloučit, ale také se na to nemůžeme spoléhat.

V novinách se dočteme o nových technologiích na recyklaci, o nutnosti zakomponování většího množství druhotných surovin do nových výrobků, řeší se kvóty a další regulační požadavky, které mají tento proces urychlit. Tyto technologie a požadavky jsou důležité pro naši budoucnost, ale nezapomínejme také na současné problémy měst a obcí a jejich obyvatel. Jak podpořit třídění odpadu, a přitom udržet náklady v rozumné míře?

Jako jedna z možností se nabízí technologie fungující na bázi internetu věcí (IoT), které dokážou ulevit městům a svozovým firmám a do budoucna mohou pomoci zavést motivační nástroje, které umožní platit každé domácnosti jen za ten odpad, který skutečně vyprodukuje, a případně i odměnit důsledné třídění.

„Tyto technologie fungují na bázi bezdrátových čidel s výdrží několika let, které s pomocí k tomu učených přenosových sítí předávají naměřená data do centrálního úložiště. Data jsou dále zpracována a následně pomáhají k efektivnějšímu plánování svozů, například tím, že dokážou reagovat na změny, jako je přesun lidí z kanceláří do domácích pracovišť a případně zase zpátky,“ říká Václav Kožený, ředitel společnosti Sensority, jejíž čidla používají města a svozové společnosti napříč Evropskou unií.

Václav Kožený, ředitel společnosti Sensority

Václav Kožený, ředitel společnosti Sensority | foto: SENSORITY s.r.o.

Software a senzory, měřící různé veličiny, které jsou nezávislé na kabelech a mohou fungovat mnoho let, zajistí potřebná data v reálném čase a pomohou zjednodušit a zkvalitnit procesy plánování, kontroly, svozu a třídění odpadu s cílem zvýšit motivaci jednotlivých domácností a firem ke změně v přístupu k tvorbě odpadů a nadále zvyšovat poměr vytříděného odpadu určeného k recyklaci.

A jak to vypadá v praxi? „V Praze jsme v roce 2020 v rámci pilotního projektu Chytrý svoz odpadu do kontejnerů na tříděný odpad nainstalovali 460 senzorů, které hlásí, jaký kontejner zrovna potřebuje vyvézt. Primárně jsme osazovali kontejnery podzemní, senzory se dají umístit ale i do nadzemních nádob. A protože se projekt osvědčil, pracujeme na jeho rozšíření na dalších přibližně 6000 míst po celé Praze. V aplikaci Moje Praha mohou Pražané sledovat aktuální zaplněnost kontejnerů ve svém okolí, a zbytečně nevážit cestu k zaplněnému kontejneru, město navíc touto cestou získává cenná data na jejichž základě může optimalizovat celý systém svozu a ušetřit tak peníze,“ dodává Matej Šandor, místopředseda představenstva společnosti OICT a ředitel Úseku projektového řízení a fondů.

DistSense měří vzdálenost na bázi infračerveného laseru. Pět let bude bez údržby sledovat, jak se mění naplnění kontejnerů, podzemních odpadních nádob nebo nádob na odpadní tekutiny

DistSense měří vzdálenost na bázi infračerveného laseru. Pět let bude bez údržby sledovat, jak se mění naplnění kontejnerů, podzemních odpadních nádob nebo nádob na odpadní tekutiny | foto: SENSORITY s.r.o.


www.sensority.eu

zpět na článek