Po vzoru Williama Wallace se před časem namaloval jeden cizinec a ve skotské sukýnce vyšplhal do sedla koně, odkud ho pomalu násilím museli strážníci zase sundat. Ani orloj na Staroměstském náměstí se nestal cílem vandalů zdaleka poprvé. Naposledy minulý týden se na něj jeden výletník vydrápal uprostřed noci. Následně utekl na Karlův most, kde ho dostihli policisté a donutili ho, aby jim alespoň ukázal, kam ulomený kousek z dílny mistra Hanuše patří.
Cizincům se zatím nic nestalo
"Lidé, hlavně cizinci, naštěstí po památkách lezou jenom ve výjimečných případech a zatím se nikomu nic nestalo," říká ředitel magistrátního odboru památkové péče Jan Kněžínek. I mluvčí Městské policie Jana Přikrylová kvituje, že lidé napodobují Spider-Mana jen ojediněle. "Takové projevy, jako byl například ten z minulého týdne, nejsou až tak časté, nicméně stávají se. V některých případech ale ani nejde o agresivní a úmyslný útok v pravém slova smyslu," uvádí mluvčí.
Smutnou výjimkou byla loni opilá eskapáda Jáchyma Béma, syna někdejšího primátora, který vylezl na Wimmerovy kašny na Uhelném trhu. Část stavby se na něj zřítila a lékaři ve vinohradské nemocnici mu museli amputovat předloktí pravé ruky.
Praha se sice snaží, ale mohla by se angažovat víc
Rozčiluje ho to"Kdyby jim šlo useknout ruce, tak bych byl rozhodně pro. Je to nehorázná lumpárna a prasečina."  Šéf pražských památkářů Jan Kněžínek |
Strážníci městské policie proto na památky dohlížejí jak v rámci běžné hlídkové služby, tak pomocí městského kamerového systému. Po celé Praze je rozmístěno 30 kamer specializujících se na sledování památek. I přesto však Praha za jinými evropskými městy zaostává.
"Praha dělá dost, zloději bývají díky dobrému kamerovému systému dopadeni téměř okamžitě a to se dá rozhodně hodnotit kladně, ale i přesto má například ve Florencii policie a karabiniéry mnohem větší váhu," míní ředitel Národního památkového ústavu Michael Zachař. V březnu proto proběhlo instruktážní setkání Městské policie a magistrátu, které podle Zachaře snad povede ke snaze a zájmu policistů být kompetentnější.
Nejhorší ze všeho jsou jednoznačně graffiti
Největší potíží jsou podle obou památkářů dennodenní nenápadné projevy vandalismu, na které nikdo příliš neupozorňuje. "Problémem jsou graffiti a krádeže mříží na kanálech, které jsou častým artiklem pro sběrny kovů a kradou se často. Hodně mizí i kovové součásti na hřbitovech, což jsou unikáty hlavně z hlediska kulturně-historického," uvádí Zachař.
"Nejhorší ze všeho jsou spreje na historických fasádách, třeba z vápenných omítek to už nesundáte. Destrukce je rychlá a jednoduchá, ale její odstranění stálo za posledních deset let přes půl miliardy korun. Jsem proti tomu vyloženě vysazený a jenom o tom mluvím, už jsem příšerně rozčilený," tvrdí zase Kněžínek a jedním dechem dodává: "Kdyby jim šlo useknout ruce, tak bych byl rozhodně pro. Je to nehorázná lumpárna a prasečina. Prosíme proto lidi, ať si víc všímají takového vandalismu a telefonují městské policii," nabádá Kněžínek.
Ve sběrnách musí kusy památek odmítat
I když se situace za posledních deset let zlepšila, všechny důležité památky jsou monitorované a Praha je podle Kněžínka čisté město, není tu prý dostatečný společenský potenciál vandalismus odsoudit a trestat.
Částečným řešením by podle Zachaře byly alespoň pravidelné měsíční kontroly ve sběrnách surovin a výkupnách. "Když tam někdo přinese dvoumetrový kus bronzu, mělo by být jasné, že to asi není úplně normální," vysvětluje Zachař. "Ale co naplat, proti blbovi těžko něco zmůžete. Blb je v této zemi největší nepřítel všeho pozitivního," uzavírá Kněžínek.