Cesta na Sibiř
|
Příběh mladého Martina, frustrovaného vlastním životem, který se vydá na Sibiř, aby našel sám sebe, je zasazen do porevolučního období, na což upozorňují maňásci křičící "Havel bude prezident!". Martin je nespokojen se svým životem i vztahem, a proto se spontánně vydá "na konec světa" - do Ruska. To je tu ztvárněno jako zaostalá liduprázdná krajina, kde bydlí jen několik starších obyvatel a k jídlu tu seženete jen staré kompoty.
Indiáni na Sibiři
Po dlouhém putování a několika milostných románcích nalézá duševní uspokojení mezi pastýři sobů. Hlavní hrdina Martin se v inscenaci objevuje ve třech podobách - jako menší a větší loutka a jednou jako živý člověk. Experimentálnost inscenace podtrhuje výstup jakési indiánské babičky, tančící indiánský tanec na festivalu etnografie, kam Martin zavítá. Scénografii tvoří školní nástěnná mapa Ruska.
Inscenace nadchne milovníky loutkového divadla, zvláště v netradičním pojetí. Rozhodně se však nejedná o představení pro děti, neboť v závěru příběhu dojde na projev fyzické lásky mezi dvěma loutkami. Soubor Buchty a loutky působí přátelsky a v sále navodí příjemnou atmosféru milým úvodem a výzvou k divákům, ať si občerstvení klidně vezmou s sebou do sálu a ani na vypnutí telefonů tak striktně netrvají.