Archeologové se podívají pod podlahu Klementina

V létě bude pokračovat oprava rozlehlého historického areálu Klementina, kde sídlí Národní knihovna. "Konkrétní datum zatím nevíme, probíhají organizační přípravy a samotná rekonstrukce bude zahájena v letních měsících," slibuje mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.

Pod podlahou uvidí, jak vznikalo staré město

Ještě před začátkem oprav proběhne v Klementinu archeologický výzkum. Odborníci se podívají pod dlažbu studentského nádvoří a pod podlahy západního křídla, sousedícího s Křížovnickým náměstím.

"Ještě čekáme, až knihovna vybere stavební firmu, která demontuje podlahy, a můžeme začít," říká archeolog Jan Havrda z Národního památkového ústavu.
Podle archeologů se pod podlahami a dvory Klementina nacházejí pozůstatky z různých etap historického vývoje města od 10. do 16. století, které zakonzervovala jezuitská stavební činnost v barokní době. 

Z historie Areál Klementina, sídlo Národní knihovny, je druhým největším památkovým areálem v Praze. Původně byl jezuity vystavěn jako kolej, poté, co je roku 1556 pozval do Prahy císař Ferdinand I. Jezuité vystavěli areál na místě dominikánského kláštera. Dominikáni se zde usadili v roce 1227 při kostele sv. Klimenta. Podle něj má areál svůj název. Hlavní část areálu vznikla v letech 1653–1726. Součástí kolejí byla i škola, později povýšená na univerzitu. V roce 1622 sem byla přemístěna knihovna Karlových kolejí, která pak dala základ dnešní Národní knihovně, založené v roce 1781. Celý areál slouží jen knihovně od roku 1930, kdy ho opustila Karlova univerzita.