Podle Nečase si je vláda vědoma závazků, které Praha jako vlastník kongresového centra má a také toho, že dluhy vznikly v souvislosti pořádáním akce, kterou v minulosti organizovala vláda. "Budeme o těchto věcech jednat, ale nedomnívám se, že by vláda schválila majetkový vstup do této společnosti," konstatoval Nečas. Dodal, že je to jeho "silný názor". Podle něj uvažuje vláda spíše o tom, že by našla mechanismy, které by Praze pomohly například s rozvojem dopravní infrastruktury.
Centrum se zadlužilo kvůli opravě před summity
Dluh 2 miliardy
|
Záměr, který počítal se vstupem státu do Kongresového centra, už dříve schválilo hlavní město, jednali o něm rovněž ekonomičtí ministři. Podle společného návrhu Prahy a ministerstva financí by v následujících čtyřech letech Praha svůj podíl opět navýšila tím, že by investovala do modernizace budovy. Investice by mohla podle dřívějších vyjádření zástupců metropole mezi lety 2014 až 2017 dosáhnout částky až 750 milionů korun. Následně by se poměr vlastnictví ustálil na 55 procentech vlastněných státem, zbylých 45 by drželo město.
Zadlužení kongresového centra vzniklo kvůli opravě budovy před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Asi polovinu ze čtyřmiliardové půjčky firma sama splatila. Ministerstvo financí má na majetku KCP zástavu. Praha původně uvažovala, že by dluh zaplatila z prodeje zbytného majetku KCP. Prodej ale mimo jiné kvůli nízkým cenám nemovitostí nedoporučila analýza, kterou si město nechalo zpracovat.