Historické město jako Praha podle něj nemůže zůstat zakonzervováno, ale stejně těžké je povolit uzdu developerům, kteří staví jen administrativně-obchodní centra a hotely.
"Ve vhodnou chvíli je někdy nutný rozumný kompromis. Jednou z mých ambicí je zkoušet vyjednávat, hledat řešení a neúnavně předkládat své návrhy," řekl památkář, který dozoroval například opravy paláců pro Poslaneckou sněmovnu, renovaci Valdštejnského paláce, pracoval na obnově Staronové synagógy, Klementina, paláce Kinských nebo Karlova mostu.
Nejvíc práce bude v centru Prahy
Šefců se chce stejnou měrou věnovat památkové rezervaci i objektům na okraji metropole. "Neumím to rozlišovat. Pro mě má stejnou hodnotu fara někde v okrajové části Prahy jako palác v centru, protože každá ta budova je nositelem nějakých hodnot," uvedl odborník, který v ústavu pracuje 30 let.
Nejvíc pozornosti si podle něj přesto vynutí velké přestavby v centru. V současnosti jde především o stavby v okolí Václavského náměstí - projekt vybourání a nové zástavby vnitrobloku mezi ulicemi Na Příkopě, Jindřišskou a Panskou, dostavba domu U Sixtů nebo "podivně využitý" kostel svatého Michala, kde je v současnosti diskotéka. "Funguje tady systém nápodoby, precedentu, když něco povolíme, druhý chce taky ústupek," uvedl Šefců, který by měl nerad z hlavního města skanzen, ale ani administrativně-obchodní centrum.
Najdou se developeři, kteří chtějí hodnotné stavby
Současnou činnost developerů přitom vítá. "Jsou to lidé, kteří do města přinášejí finance. Mnohdy riskují, je pak logické, že chtějí i vydělat, a vydělává se na tom, jaký objem se postaví," řekl Šefců, podle něhož se přístup investorů v posledních letech změnil. "Už máme šanci potkat se s investory, kteří mají ambici po sobě zanechat stavbu, která bude jednou zapsaná třeba jako kulturní památka," uvedl památkář.
Nový ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu, který ode dneška střídá Michaela Zachaře, chce zlepšit i vztahy s magistrátními památkáři. "Mezi lidmi vznikl názor, že v Praze jsou dvě instituce památkové péče a každá rozhoduje jinak," uvedl Šefců. Dvojkolejnost v rozhodování, kdy se posudky magistrátu a ústavu diametrálně lišily, chce nahradit dvoustupňovým rozhodováním. "My přicházíme s odborným názorem, který oni vezmou a převrátí ze všech stran, ale jako orgán státní správy vyhodnocují další faktory, můžeme se lišit," uvedl Šefců. Prvním signálem o spolupráci státních a magistrátních památkářů je společná metodika zřizování předzahrádek nebo potírání reklamy ve veřejném prostoru.
Nový šéf má pod sebou 70 zaměstnanců
Pražští památkáři ročně registrují asi 15 tisíc žádostí o odborný posudek. "Z toho minimálně 10 tisíc ročně jsou faktické žádosti, kdy musíme přispět s nějakým výrokem a rozhodnout," uvedl Šefců, který má pod sebou asi 70 lidí.
V terénu je asi 30 odborníků. "Sám jsem jako terénní památkář začínal a dodneška se jím cítím," uvedl pětapadesátiletý absolvent Fakulty architektury ČVUT, který je členem Společnosti pro technologie obnovy památek, kde pořádá odborné semináře. Šefců také publikuje odborné články a zabývá se kresbou historických památek a městskou vedutou.