"Schází peníze na infrastrukturu, modernizaci technologií vybavení, schází peníze na modernizaci interiéru, na dostavbu výstavní plochy," uvedl Kárník. Kongresové centrum podle něj schází i nové výstavní plochy. V budově centra je nyní zhruba 13 tisíc metrů čtverečních výstavní plochy. "To je hrubá výstavní plocha rozházená do více pater. Potřebovali bychom zhruba čtyři pět tisíc metrů lepší výstavní plochy navíc, abychom mohli konkurovat ostatním kongresovým centrům po Evropě a přilákat sem ty nejlepší a největší kongresy," řekl Kárník.
Poslední rekonstrukce se v budově uskutečnila v souvislosti s pořádáním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Ročně podle ředitele právě kvůli stárnoucímu vybavení přichází KCP o desítky kongresů. "Zatím to množství není likvidační, ale je to znát," uvedl. Právě v souvislosti s rekonstrukcí se dostalo Kongresové centrum do problémů. Vláda tehdy slíbila proplatit opravy, dosud však ale dluh z rekonstrukce splácí centrum samo. "Už 2,5 miliardy z dluhu zaplatilo centrum ze svého," řekl Kárník.
Peníze do Kongresového centra má napumpovat ministerstvo
Praha jako vlastník centra nyní po vládě chce, aby bylo navýšeno základní jmění a ministerstvo financí získalo podíl 70 procent. V následujících čtyřech letech by Praha svůj podíl opět navýšila tím, že by investovala do modernizace budovy. Investice mezi lety 2014 až 2017 má být až 750 milionů korun. Následně by se poměr vlastnictví ustálil na 55 procentech vlastněných státem, zbylých 45 procent by drželo město.
Podle radního Václava Novotného přinese Kongresové centrum Praha ročně do státního rozpočtu zhruba 400 milionů korun. Pokud prý vláda neschválí návrh Prahy, hrozí, že centrum skončí v insolvenci a jeho majetek bude rozprodán v rámci konkurzu. "Řešení, které předpokládáme, je výhodné nejen pro Prahu, ale i pro stát. Kongresová turistika přináší státu nemalé peníze a akce s počtem účastníků nad 2000 nelze dělat jinde v České republice," řekl Novotný.