Pérák je jako superhrdina jiný, nevznikl z komiksu, ale komiks až na základě povídaček o něm. Lze ho ale považovat za českého Supermana?
Určitě. Pérák je dokonce v mnohém významnější než Superman - v Péráka totiž za druhé světové války někteří lidé doopravdy věřili, a v těchto těžkých dobách jim proto dodával větší naději, než by jim mohla poskytnout jakákoli smyšlená postava z komiksu. Paralel se Supermanem je mnoho - boj proti bezpráví, ochraňování slabých, nadlidské schopnosti pohybu a překonávání překážek, a v neposlední řadě neznámá identita. Superman je v civilu novinář Clark Kent - ale kým byl v civilu Pérák, dodnes nevíme.
Kolik historek a příběhů jsi o něm sebral?
O Pérákovi máme k dispozici přes sto vyprávění - většinou historek, fám a podání z druhé ruky. Zhruba třetinu nasbírali moji kolegové, především folklorista Miloš J. Pulec v padesátých a šedesátých letech, já zbytek. Nejstarší příběhy o Pérákovi známe již z dvacátých let, poslední historky o jeho spatření z let šedesátých. Dnes už ale není k dispozici mnoho pamětníků, kteří by si na Péráka z dob jeho největší slávy, tedy druhé světové války, pamatovali.
Myslíš, že základ mýtu mohl být opravdu reálný?
Podobné záhadné postavy skákajících, létajících či jiných podivných fantomů se během druhé světové války objevovaly po celém světě. Impulsem pro jejich vznik byla dobová nejistota, strach a obavy. Fascinující je, že všude jinde se jich lidé obávali - považovali je za vraždící maniaky, šílence či strašidla. Jedině u nás se ale o Pérákovi začalo říkat, že ve skutečnosti bojuje proti nacistickým okupantům a pomáhá místním obyvatelům. Jedině u nás byl tedy Pérák superhrdina. Základ mýtu podle všech dostupných informací reálný není. Nemáme k dispozici ani jediné očité svědectví, fotografii či oficiální úřední záznam o Pérákově existenci, pouze informace z druhé ruky. Lidem ale v oné těžké době dodával naději, v tom tkví síla tohoto mýtu, který nás oslovuje dodnes.
Petr Janeček
O Pérákovi vznikl film, komiksy, také povídky. A také divadelní hra...
K divadlu jsem pouze napsal doprovodný text do jeho programu. Představení divadla Vosto5 se jmenuje "Pérák. Na jméně nezáleží, rozhodují činy". Je to dynamický výlet do dob druhé světové války, kdy se okupantům českých zemí postaví fiktivní odbojová skupina složená z předních skutečných i smyšlených postav české společnosti - které pomůže legendární Pérák. Tím, jak dovedně zachází s touto tajemnou postavou, patří podle mne k nejlepším zpracováním legendy o Pérákovi, které se u nás objevily, hned po filmu Jiřího Trnky z roku 1946. Bude k vidění v Divadle Archa v Praze.
Měly poválečné země jinde ve světě také takové podobné příběhy?
Zajímavostí je, že před českými zeměmi se příběhy o Pérácích, místně zvaných poprigunčiki, objevily v Petrohradu během Říjnové revoluce v roce 1917 - za Péráky se zde zřejmě převlékali místní zločinci, kteří tak děsili pověrčivé lidi a okrádali je. Péráci se objevili po druhé světové válce i v Německu - příběhy o nich tam pravděpodobně přinesli sudetští Němci původem z českých zemí.