metro.cz

Podívejte se na jediný Kaplického dům v Česku a další perly pražské architektury

  13:03
Tančící dům, kubistické domy. Architektonických perel je v Praze mnoho. Vypátrali jsme čtyři, které přežívají ve stínu.
Kaplického stopa

Kaplického stopa | foto: Pavel Frič

Dvě pece do nebe Neznámý autor, druhá třetina 19. století

Dvojice šachtových pecí vznikla nedaleko vápencových lomů, odkud byla netříděná surovina převážena kolejovou vozíkovou dráhou rovnou k pálení. Šest lamačů kamene a šest topičů vyrobilo denně v trojsměnném provozu až 100 metráků vápna. Pece jsou vyzděny lomovým kamenem vyztuženým na nárožích a římsách nepálenými cihlami, komíny jsou omítané. Střední oválné části stahují obruče z páskového železa. Provoz zde byl ukončen v roce 1939 a následně znárodněná vápenka chátrala.
Pacoldova vápenka na netříděný vápenec Praha – Velká chuchle, V dolích 1077/4

Kolonisté ze sedmi domků svépomocné stavby, 1928

Kolonie Sedmidomky, která vznikla koncem dvacátých let 20. století na rozhraní katastru vršovic a Michle, představuje dobře zachovalý a ve své podstatě malebný příklad miniaturního urbanismu.
Kolonie Sedmidomí Praha 10 – Vršovice, ulice Sedmidomky

Kostka, Kaplického stopa Jan Kaplický, 1966–1969

Malý domek v Braníku je jediné v Čechách realizované dílo architekta Jana Kaplického. Vyprojektoval ho na objednávku malíře Františka Dvořáka. Úsporné, až minimalistické řešení vycházelo z omezených finančních možností investora. Ještě před dokončením své první zakázky ale Jan Kaplický emigroval do velké Británie. Ačkoliv vytvořil pro svou vlast několik projektů, nedočkal se po sametové revoluci realizace žádného z nich.
Rodinný dům františka Dvořáka Praha 4 – Braník, Na Dobešce 1a

Sportovní sluha z Podolí Richard Podzemný, 1959–1965

Autor stadionu patřil k mladým protagonistům poetického funkcionalismu le corbusierovského ražení. Zkušený architekt vybral areál bývalého lomu, kam zakotvil ladnou parabolickou vlnu střechy padesátimetrového krytého koupaliště, která zároveň sloužila jako tribuna a opalovací terasa. tvarovaný betonový monolit skokanské věže je variantou skokanské věže z roku 1930, kterou tentýž architekt navrhl v rámci koupaliště v lomu pod barrandovskými terasami.
Skokanský můstek na Plaveckém stadionu ČSTV Praha 4, Podolská 74

A ještě více perel

  • Čtyři ukázky jsme vybrali ve spolupráci s autory knihy Drobné perly  české architektury.
  • Výtvarně výrazná kniha, postavená na fotografiích Pavla Friče, textech historika umění Jiřího T. Kotalíka a rýmovaných postřezích architekta Davida Vávry, představuje veletucet, tedy 144 staveb na území celé České republiky.
  • Vydalo nakladatelství Titanic.
Autor:
zpět na článek