metro.cz

RECENZE: Film Blízko od sebe dobře ukazuje sešlost, která se zvrtla

  13:57
Za hru August: Osage County získal dramatik a herec Tracy Letts v roce 2008 Pulitzerovu cenu. Hra bodovala i na Broadwayi a pod názvem Srpen v zemi indiánů ji uvedlo vroce 2009 Národní divadlo. Loni se hra dočkala i filmového zpracování podle scénáře, který napsal sám autor hry, a teď vstupuje pod názvem Blízko od sebe do tuzemských kin. V hlavních rolích se objeví hvězdné herečky Meryl Streepová a Julia Robertsová.
Panovačná Violet (M. Streepová, vlevo) se připravuje na svůj další slovní výpad. | foto: Bontonfilm

Blízko od sebe

Premiéra: 30. ledna

  • Režie: John Wells
  • Scénář: Tracy Letts
  • Hrají: M. Streep, J. Roberts, B. Cumberbatch, E. McGregor, A. Breslin, J. Lewis, C. Cooper, M. Martindale, D. Mulroney, S. Shepard, J. Nicholson, M. Upham
  • USA, 2013, 121 minut
  • Hodnocení: 3,5/5

Ve velkém domě dysfunkční rodiny Westonových kdesi uprostřed pustých oklahomských plání během horkého srpna se odehrává děj tohoto černohumorného konverzačního dramatu, které bez výrazného filmařského vkladu jen vytěžuje úspěšnou divadelní hru. Ne že by to bylo málo, Letts právem patří k současné dramatické špičce, ale co funguje na divadle, kde se vydýcháte během dvou přestávek, je v kině místy k zalknutí.

O úspěchu tak rozhodovalo hlavně herecké obsazení azde tvůrci nešlápli vedle hlavně v případě Julie Robertsové a Meryl Streepové. Prim ve filmu totiž hrají ženy, které ač vláčeny osudem, vyznívají jako mnohem silnější bytosti než slabošští a smířliví muži. Děj spouští sebevražda otce rodiny, básníka a pijana Beverlyho Westona (S. Shepard), na jehož pohřeb se sjíždí celá rodina. Jeho manželka  Violet (Streepová), jež má rakovinu úst a je závislá na všemožných lécích, však z celé události udělá pro ostatní doslova peklo. Když je na vrcholu, silná adominantní, útočí v černé paruce na své tři dcery (nejvýraznější roli má Barbara v podání Robertsové), jimž krachují vztahy s muži. Když je otupělá léky, ukazuje svou druhou tvář, ubohou apřecitlivělou, což zase umocňují její šedé vlasy zničené chemoterapií. Dojde i na provalení rodinných tabu a ostré výměny názorů. V paměti utkví hlavně scéna z pohřební hostiny, kde se Violet neudrží a pustí se tvrdě do všech spolustolovníků.

Jedinou vcelku normální postavou tak zůstává indiánská pomocnice, kterou Beverly najal před svou sebevraždou. Ale  ve filmu bohužel funguje spíš jako klišé. Málomluvná Johnna je totiž jediná postava, která mezi ostatními žvanily, kteří se utápějí ve své vlastní minulosti, neztrácí smysl pro přítomnost a pro to, co je třeba udělat. Lze to tedy číst i jako Lettsovu reflexi situace původních obyvatel v současné Americe. Po oklahomských pláních se totiž kdysi proháněli právě indiáni (Violet se navíc naváží do politicky korektního označení pro indiány – původní Američané).

Film táhne kvalitní předloha a silné dialogy, jež však někdy nezapřou divadelní původ a působí lehce na hraně, stejně jako zápletka napěchovaná šokujícími odhaleními.

Autor: Aleš Mečíř Metro.cz
zpět na článek