"Bohužel několik let bojujeme s tím, že je tady potřeba dodržet elementární bezpečnostní podmínky, aby zde koně mohli být chováni," uvedla mluvčí zoo Jana Ptačinská Jirátová. Kastelán zámku Jaroslav Bušta sice lituje, že už zámek dnešním dnem nemá ve svém areálu živou atrakci, ale jeho hlavním úkolem je starat se o nemovitý majetek, který chátrá a není na něj dost peněz.
Jsou zástupci jediného žijícího předka domestikovaného koně
"Potřebujeme opravit dětské hospodářství, střechu na zámku, oplocení, záchody, dvě rozpadlé zdi, rozpadlou kapličku, protékající jezírko, restaurovat sbírky a vyřešit havarijní stav dešťové kanalizace," vyjmenoval Bušta. Koně Převalského doplňovali hipologickou expozici na zámku. „Jsou zástupci jediného žijícího předka domestikovaného koně. Lidé tak mohli pozorovat jejich rozdílnost ve vzhledu i chování,“ uvedl řekl ČTK bývalý kastelán zámku Jaroslav Havlíček. "Pokud převalák zmizí ze slatiňanského parku, bude to chyba pro hipologické muzeum," řekl Havlíček.
Ve Slatiňanech se téměř za 20 let narodilo osm hříbat. Dvě z nich, Lima a Matyáš, se v záchranném programu pražské zoo dostali do Mongolska, což je jejich původní přirozené prostředí. Lima už ve volné přírodě porodila dvě hříbata. Klisna Xendy a hřebec Fučík jsou už starší a Mongolsko je nečeká. "Převážíme tam mladší koně, aby jejich reprodukční věk byl co nejdelší a přispěli ke zvýšení populace v Mongolsku," řekla ČTK kurátorka kopytníků pražské zoo Barbora Dobiášová.
Kladrubský hřebčín by tu mohl umístit vraníky
Koně se kvůli transportu museli uspat pomocí foukačky. Veterináři koňům ještě ošetřili kopyta, poté připravili transportní boxy a koně probudili. Ještě omámená zvířata zavedli do boxu. "Se všemi divokými zvířaty je manipulace ztížená. Samotný pohyb více lidí je pro ně stresový faktor," řekla Dobiášová. Po asi tříhodinové přepravě do chovné stanice je čeká aklimatizace. Nebude to pro ně zcela nové prostředí, v minulosti už v Dobřejově tento pár koní Převalského žil.
"Samozřejmě tam pro ně bude klíčové seznámení s místními koňmi, z minulosti se znají, ale znovu je tam potřeba nastavit hierarchické vztahy ve stádě," řekla Dobiášová. Dneškem osiřelá ohrada by nemusela v budoucnu zůstat prázdná. Kladrubský hřebčín by tam mohl umístit vraníky. "V případě, že bychom dostali nabídku na využití ohrady, pravděpodobně bychom ji přijali s tím, že bychom ji využívali jako výběhy," řekl ČTK ředitel hřebčína Jiří Machek.