Praha 1 neprodá dům na Václavském náměstí. Chtěli jsme zachovat byty, říkají kupci

Obálky s podanými nabídkami skončily v trezoru. „Jsme překvapení netransparentností a tím, že se tendr ruší dříve, než byly obálky otevřeny,“ řekl dnes zástupce firmy SP1 William Bucknell. Podle vedení městské části ale bylo velké riziko, že byty nezůstanou. Oba zájemci se podle ní orientují především na kancelářské prostory a na bydlení pro diplomaty. Další postup ohledně domu, který vyžaduje milionové investice na opravy, chce současné vedení Prahy 1 nechat na nové politické reprezentaci, která vzejde z říjnových voleb.

Dům se měl prodávat za dvojnásobek a zájemci byli

Prodej domu schválila Praha 1 loni v září za 153 milionů korun a nabídla jej družstvu nájemníků. Na nemovitost měl ale podle tehdy platného zákona předkupní právo spolumajitel, který vlastní 1/8 domu. Podle opozice tak zastupitelstvo ve skutečnosti schválilo prodej domu právě této firmě, spekulovalo se o jejím napojení na lobbistu Ivo Rittiga. Kvůli nesouhlasu hlavního města se ale prodej neuskutečnil.

Hlavní město si poté zadalo zpracování posudku, který hodnotu nemovitosti určil na 300 milionů korun. Praha 1 označila cenu za nereálnou. Nakonec záměr znovu vyvěsila na úřední desku a po kupcích požadovala minimálně 262,5 milionu korun. Přihlásily se dvě firmy, jejichž nabídky městská část teď ale ani neviděla.

Dům, kde se upálil Jan Zajíc Dům na Václavském náměstí 39 byl postaven v roce 1906 a sloužil a dodnes slouží především k bydlení, je zde 40 bytů. Během druhé světové války byl židovským majitelům zabaven, po osvobození vrácen, v roce 1948 znárodněn a připadl státu. Dům měl řadu zajímavých obyvatel, mimo jiné zde bydlel zpěvák Waldemar Matuška či herci divadla Semafor. V průchodu domu se 25. února 1969 upálil osmnáctiletý student šumperské střední průmyslové školy Jan Zajíc, po Janu Palachovi druhá "živá pochodeň", na protest proti smířlivosti spoluobčanů s totalitní mocí po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.