„V případě, že budou všechny zkoušky hotové, nevidím důvod, proč bychom neměly termín dodržet. Nevím, proč by měla být stavba za skoro 37 miliard prázdná,“ uvedl náměstek. Zároveň ale připustil, že první řidiči se do Blanky dostanou až ve chvíli, kdy bude z hlediska technologií zcela bezpečná. Denně jí totiž po spuštění projede kolem 60 tisíc aut. Odborníci odhadují, že se může ročně stát 250 až 300 nehod. Technologie jsou nezbytnou bezpečnostní součástí tunelu, zajišťují nejenom informace o provozu a světelnou signalizaci, ale i požární systémy a vzduchotechniku.
Stavaři řešili problémy s vodou z přívalových dešťů
Médii zmiňované potíže s vlhkostí vedení města i TSK odmítají. „Já žádnou informaci, která by říkala, že je tu nějaký takový důvod, aby tunel Blanka nefungoval, nemám,“ reagoval Nouza. Podle něj stavaři v minulosti řešili problémy s vodou z přívalových dešťů. „O žádném takovém problému nevím, my jsme a budeme připraveni, abychom 2. prosince byli schopni z obou dispečinků řídit provoz,“ ohradil se proti spekulacím Ladislav Pivec, ředitel Technické správy komunikací, která se bude o tunel i provoz v něm starat. Dodavatel technologií, firma ČKD Praha DIZ, s médii nekomunikuje.
Tunel Blanka, jehož výstavbu zadalo někdejší vedení města v čele s primátorem Pavlem Bémem, měl původně sloužit už v roce 2011. Na začátku tohoto týdne se pro motoristy i MHD otevřel Trojský most přes Vltavu, který je součástí tunelového komplexu. Náklady na stavbu se v průběhu let zvýšily o několik miliard korun. Problematické faktury řešil arbitrážní soud.