Plazmacentra jsou někdy označována jako upírské spolky, které zasílají naši drahocennou českou plazmu do zahraničí. Setkal jste se už s takovým názorem?
S tímto názorem se setkávám zcela výjimečně a výhradně ze strany českých médií. Tento pohled je dle mého názoru důsledkem neznalosti předmětu činnosti transfuzní služby celkově a dárcovských center specificky. Dárcovská centra vznikají a existují v důsledku rostoucí poptávky po lécích vyráběných z krevní plazmy. Je třeba si uvědomit, že existují velké skupiny pacientů, jejichž život a jeho kvalita jsou zcela závislé na dostupnosti plazmatických proteinů, které nelze získat jinak než zpracováním krevní plazmy dobrovolných, pravidelných dárců. Platí přitom, že více jak 80 procent spotřeby těchto léků je pokrýváno díky dárcům darujících v dárcovských centrech, jako je třeba to naše.
Je pravda, že všechna česká plazma jde do zahraničí?
Česká plazma je skutečně vyvážena do zahraničí, a to nezávisle na tom, zda je získána v dárcovských centrech nebo na transfuzních stanicích českých nemocnic. Důvod pro tento postup je velice prostý. Krevní plazmu je nutné průmyslově zpracovat procesem zvaným frakcionace, přičemž na území ČR neexistuje žádné zařízení, které by to umělo.
Proč je dobré darovat plazmu?
Darování krevní plazmy je prostě dobrá věc. Pokud pomineme skutečnost, že tím někomu skutečně zachraňujeme život a sami nikdy nemůžeme tušit, kdy budeme my sami nebo někdo z našich blízkých potřebovat léky z krevní plazmy vyráběné, tak dobrým důvodem je i pravidelná kontrola zdravotního stavu a dobrý pocit, který si díky tomu odnášíme.
K čemu se plazma používá?
Krevní plazma se používá pro výrobu jinak nezískatelných a především nenahraditelných léčiv označovaných názvem „krevní deriváty“ nebo také „plazmatické proteiny“. S nimi se léčí například imunitní poruchy, využívají se při léčbě popálenin, šokových stavech a chirurgických zákrocích či při poruchách srážlivosti.
Stalo se někdy, že testy plazmy ukázaly, že pacient má nějakou nemoc, například AIDS?
Každý rok se nám díky tomuto testování podaří odhalit několik dárců bez objektivních příznaků, kteří se nakazili některou z krví přenosných chorob. Takový dárce je okamžitě vyloučen z dárcovství, všechny odebrané krevní plazmy tohoto dárce za posledních 6 měsíců, jsou uloženy do speciálního uzamykatelného boxu a čekají na likvidaci. Kontrolní vzorek předmětné plazmy je odeslán na konfirmační vyšetření do Národní referenční laboratoře. V případě, že NRL potvrdí naše vyšetření je dárce osobně informován o své chorobě, poradíme mu, kam má dále jít a jak postupovat, přičemž souběžně informujeme Hygienickou stanici v místě jeho trvalého bydliště.
Dřív když v ČR plazma centra nebyly, lidé darovali plazmu i krev v transfuzních centrech zadarmo. Nejsou tedy plazma centra zbytečná?
Nejsou. Za dobu existence dárcovských center došlo na transfuzních stanicích k trojnásobnému nárůstu dárcovství krevní plazmy, tedy jediného typu dárcovství, kde si konkurujeme, a pokles dárcovství plné krve, pokud k němu dochází, plně koreluje s její snižující se spotřebou. Myšlenka, že dárcovská centra berou dárce transfuzním stanicím, je v přímém rozporu s realitou, se statistikou, i se zkušeností z okolních zemí. Naopak se ukazuje, že intenzivní marketingové kampaně prováděné dárcovskými centry přivádějí dárce i na transfuzní stanice. Celkový úbytek dárcovské populace pak souvisí především se stárnutím populace jako takové. Více jak 80 procent krevních derivátů na světě pochází z krevní plazmy dárců v soukromých dárcovských centrech. V ideálním světě by neexistovaly choroby a stavy vyžadující léčbu plazmatickými proteiny a tudíž by nebylo dárců třeba. Ve světě o něco méně ideálním by sice tyto choroby existovaly, ale všichni lidé by darovali z prostého pocitu společenské zodpovědnosti. Žijeme však ve světě, kde choroby vyžadující léčbu plazmatickými proteiny existují a dárců darujících čistě altruisticky se nedostává. Je potom lepší nechat pacienty umírat nebo poskytnout dárcům další motivaci nad rámec altruismu a získat potřebné léky?
Mohou lidé u vás v centru darovat plazmu i bez nároku na odměnu?
Je jen na jednotlivých dárcích zda se rozhodnou darovat bezpříspěvkově, nebo zda nás požádají o úhradu svých nákladů spojených s darováním. Každý týden máme několik dárců, kteří darují bezpříspěvkově. Zhruba kolem dvaceti.
Co když si odběrem plazmy někdo „vydělává“ a daruji na dvou místech najednou a nedodržuje interval 14 dnů mezi odběry. Mají centra možnost to nějak zjistit?
Naše dárcovské centrum dodržuje ve vztahu k dárcům několik standardů, mimo jiné standard tak zváného lokálního dárce. V praxi u nás tedy mohou darovat jen lidé s bydlištěm v Praze a Středočeském kraji, respektive studenti studující na pražských školách a vojáci sloužící v Praze a Středočeském kraji. Současně sdílíme anonymizovanou databázi dárců s ostatními pražskými dárcovskými centry, takže pokud by u nás v UNICAplasmě chtěl darovat dárce například z Chodova, tak nám náš informační systém neumožní takového dárce přijmout.
Tradičním trendem v dárcovství je, že během léta je dárců méně. Studenti, kteří plazmu darují nejčastěji, jsou na prázdninách. Jak s tím bojujete vy?
Léto je tradičně obdobím kdy dárci prostě nejsou. Snažíme se tuto situaci zlepšit pomocí zvýšené marketingové aktivity, nabídkou zmrzliny zdarma pro naše dárce, ale upřímně řečeno to moc nepomáhá.
Darujete plazmu vy sám?
Dříve jsem daroval, ale v posledním roce mám bohužel zdravotní potíže, které mne z dárcovství vylučují. Daruje nicméně nemálo našich zdravotních sester a zaměstnanců obecně.