Zničená Praha |
Město mělo v té době vybudovaný rozsáhlý systém protileteckých krytů, které mohly následky útoku zmírnit, ale lidé do nich onoho osudného dne nešli. Pražané totiž zažili od listopadu, kdy nad českým územím začala spojenecká letadla přelétat, nespočet leteckých poplachů, ze kterých nakonec nic nebylo. Časem otupěli a při houkání sirén se většina z nich neobtěžovala hledáním vyztuženého sklepa. A když začaly padat bomby, bylo už pozdě.
Nálet na Prahu podnikl zlomek ze svazu letadel, které měly ničit Drážďany, přesto měl velmi ničivou sílu. Nad Prahu zabloudilo 62 letounů B 17, každý z nich nesl 16 pětisetliberních bomb. Na obydlené části Prahy dopadlo přes padesát tun výbušnin. Koberec, který položily, zasáhl Radlice, Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác. Zemřelo 701 lidí, dalších 1184 byl zraněno a 11 tisíc Pražanů se během několika vteřin ocitli bez přístřeší. Obětmi byli vesměs civilisté, nálet nezničil žádné továrny či vojensky strategické cíle. S následnou pomocí lidem a odstraňováním škod měla Praha velké problémy. Nemocnice na Karlově náměstí byla totiž také zasažena pumami a hasičský sbor odjeli o den dříve pomáhat do hořících Drážďan.
Do krytů naváděly lidi šipky na fasádách domů   |
Pumy se nevyhnuly ani historickým památkám. Schytal to Emauzský klášter, který byl později opraven, přestavěn a přibyla mu úplně nová střecha. Bombardování přežil i Faustův dům, v němž za dob Rudolfa II. přebýval slavný magister Kelly. Poškozené sochy z rozbombardovaného Palackého mostu se podařilo opravit a byly přesunuty na Vyšehrad. Největší synagoga v Praze, která byla na Vinohradech nedaleko kostela sv. Ludmily na náměstí Míru, ovšem musela být v roce 1951 stržena. Velikostí se zmíněnému kostelu hravě vyrovnala, vzhledem pak připomínala Velkou synagogu v Plzni.
Bombardování Prahy
Bombardování si vyžádalo 701 obětí.
Mohla za to navigace, mraky i boční vítr
Podle oficiální verze USA mohla za bombardování Prahy chyba v navigaci. Tehdejší přístroje měly ještě své mouchy a byly poruchové a část bombardérů se kvůli střelbě protiletadlových flaků vychýlila z kurzu již při přeletu Nizozemska. Orientaci pilotů navíc ztěžovalo špatné počasí, vše bylo v mracích a vál silný vítr.
Piloti při rekonstrukci mise tvrdili, že se před nimi oblaka roztrhala a objevilo se město z výšky nerozeznatelné od Drážďan, které byly ten den hlavním cílem. Kvůli adrenalinu z bojového nasazení většině posádek nedošlo, že město není poškozené válkou a shodili na něj stovky pum. Jen dvanáct letadel odmítlo bomby shodit. Již po cestě zpátky začali navigátoři a piloti o své poloze a o své misi pochybovat. Praha nebyla navíc ten den jediným českým městem, které bylo ten den kvůli špatné navigaci bombardováno. Bomby dopadly i na Most a Plzeň.
Bombardér B17 - takový stroj bombardoval Prahu.
Přestože se Američané několikrát za nálet omluvili a vysvětlovali ho chybou navigace, objevují se dodnes spekulace, že byl nálet na Prahu záměrný. Živila ho nejen německá propaganda ještě za války, která mluvila o angloamerických banditech, ale i poválečná propaganda Sovětského svazu, který na nálety Američanů často poukazoval, zatímco vlastní nálety, jichž se na českém území dopustil, sváděl na německé letectvo. Někteří experti ale tuto možnost dodnes nevylučují, podle nich mohla Praha sloužit jako náhradní cíl útoku v okamžiku, kdy bombardování zničených Drážďan postrádalo smysl či v okamžiku, kdy byl nálet na Drážďany z nějakého důvodu špatně proveditelný.