metro.cz

Rozhovor: Jen pro Bathory jsem vytvořila tisíce kostýmů, říká módní návrhářka

  7:28
Má Českého lva za film Bathory, své umění ale kostýmní návrhářka Jaroslava Brabcová Pecharová učí i další lidi. Sešli jsem se na modní přehlídce Vyšší odborné školy oděvního návrhářství, na které se svým dohledem podílela. „Když člověk dělá naši práci, musí mít vždycky okamžitou fantazii,“ říká.

Další 2 fotografie v galerii
Kostýmní návrhářka Jaroslava Brabcová | foto: Metro.cz

Jak proběhla příprava na prohlídku?
Studenti prvního a druhého ročníku si pro své semestrální práce vybrali téma s názvem Gender. Soustředili se na propojení oblasti psychologické se sociálně geografickou v módním odívání, což je určitě hodně zajímavé, ale i zábavné. Svoboda oblékání je dnes již taková, že lze nosit prakticky úplně všechno, ale jsou skupiny, které se svým oblečením různým způsobem odlišují. Dnes mizí razantní rozdíl mezi oblečením muže a ženy, popírají se jejich základní fyziologické siluety a to byl základ pro tvorbu Gender přehlídky. Pro nás to může být taková malá inspirace, kam dál bude směřovat vývoj oblékání.

Pracovala jste na mnoha filmových projektech. Jak jste se dostala ke kantorské profesi?
Do školy jsem vstoupila s tématem přehlídky Sedm smrtelných hříchů, která víc evokovala fantazii filmu než klasické, módní návrhářství. Film má zcela jiná specifika. Jedná se spíše o kostýmní návrhářství, které se v Česku v podstatě nevyučuje. Na Vyšší odborné škole oděvního návrhářství Praha vyučuji sice klasické módní návrhářství, ale mám mezi studenty i některé, které láká film a divadlo a těm se velmi ráda snažím předat své bohaté zkušenosti z výtvarné práce u filmu a divadla.

Je technicky složitější filmová produkce kostýmů či ta přehlídková?
Se svým mužem F. A. Brabcem většinou realizujeme dobové filmy nebo filmy s velkou fantazií. Zde je příprava kostýmů mnohem složitější, nákladnější, časově náročnější, než přehlídky. Když mi studenti říkají, že jsou unavení, vždy jim říkám, že například na filmu Bathory jsem pracovala celý rok sedmnáct hodin denně.

Na jaký svůj kostýmní počin jste nejvíc pyšná?
Mojí největší příležitostí byl již zmíněný film Bathory, za který jsem navíc byla i nejvíce oceňována. Jen Alžběta samotná měla osmdesát kostýmů, i na další desítky postav jsem navrhovala množství variant jak náročný dobový film uchopit. Dostala jsem Českého lva, na Slovensku cenu Slnko svieti a od té doby jsem také členkou nejen české, ale i slovenské filmové akademie. Dokonce mě slovenská republika nominovala také do evropské filmové akademie, což mě samozřejmě velice těší.

Kolik jste za svou kariéru vytvořila kostýmů?
To jsem si nikdy nepočítala, ale kromě filmu jsem se jako výtvarnice kostýmů podílela i na tvorbě spousty reklam, videoklipů. Myslím, že je jen málo zpěváků nebo skupin, kterým bychom s mým mužem nenatočili klipy. Kolem sto padesáti jich bylo výpravných. V číslech odhadem film Bathory měl 5000 kostýmů, Král Ubu 500 kostýmů, Kytice byla zase minimalistická, ale kladla důraz na spojení s přírodou. Zde jsme se snažili filmovým kostýmem podpořit atmosféru jednotlivých ročních období.

Kde máte svého Českého lva umístěného?
Můj muž má tři České lvy, takže celá parta stojí pospolu mezi špaletovými okny a dozorují naší zahradu.

Z módní přehlídky nazvané Gender
Z módní přehlídky nazvané Gender

Módní přehlídka Gender

Co plánujete do budoucna?
Za čtrnáct dní se školou pojedeme do Milána na Francouzský institut. To je pro studenty obrovská výzva, protože zde probíhají přehlídky spolu s evropskými školami, což je velice zajímavé a pro studenty dobrá příležitost, jak se posunout někam dál.

Kdo je podle vás největší českou osobností v oblasti kostýmů?
Jednoznačně Ester Krumbachová. Strašně mě mrzelo, že nebyla za svého života dostatečně oceněna. Byla jednou z hlavních osobností české nové vlny a pomáhala každému.Měla tak obrovskou fantazii. Když se mě studentky ptají, co se stane, když nebudou mít nápad, vždycky jim říkám, že se to nemůže stát. Když člověk dělá naši práci, musí mít vždycky okamžitou fantazii a nápad, podle toho zda se jedná o kostým či model. Inspirace je všude kolem nás, musíte ji jen vnímat a musíte se s tím narodit a ze všeho si najít něco.

Podle čeho si vybíráte projekty?
Mou doménou jsou výtvarné projekty. Většinou pracuji s přáteli , kteří se snaží ve filmu nebo divadle přijít i s něčím novým. Když jsem dělala kostýmy pro film Fotograf, tak se mě na tiskovce ptali, proč jsem ten film vzala. Říkala jsem, že jsem se panu Saudkovi chtěla přiblížit, protože je to člověk, který vidí, co jiní nevidí. Také Irenka Pavlásková je pro mě filmová rodina. Karel Roden hraje skoro ve všech filmech mého muže. Člověk by neměl nikdy přátele zradit a udělat pro ně úplně vše.

Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek