Spolek chce, aby skulptura Barbory Daušové byla odhalena letos 17. listopadu ve výroční den potlačení studentského pochodu na Národní třídě. Záleží ale na tom, zda s jejím umístěním budou souhlasit památkáři a další úředníci. „Termín je vizí, která navazuje na skutečnost, že sbírka musí být ukončena tři roky od vyhlášení, což je 17. listopad 2015,“ řekl předseda Spolku pro výstavbu sochy Václava Havla Petr Dauš.
„Peníze získané ve sbírce musí být k 17. listopadu vyčerpány pro účel, pro který byla sbírka založena, a to také budou a socha bude vyrobena,“ doplnil Dauš. Výroba sochy je zadána v umělecké slévárně v Horní Kalné u Hostinného.
Daušová sochu vytvořila jako svou klauzurní práci v ateliéru Jiřího Beránka na Západočeské univerzitě v Plzni. Nikdy se s Havlem osobně nesetkala, sochu zptracovala na základě fotografií. Podle svých slov dílem chtěla dramatikovi a politikovi a klíčové postavě sametové revoluce vzdát úctu.
Volně stojící figura drží přes rameno sako, na němž jsou reliéfně znázorněny úryvky ze hry Odcházení. V druhé ruce má Havlova postava desky s fragmentem jeho díla. Hlava má proti celkové figuře trochu naddimenzované měřítko, podle autorky je to záměr, aby se zdůraznil jeho význam jako myslitele.
Socha byla před pěti lety vystavena v Plzni v rámci přehlídky školních prací, tehdy ji kdosi z veřejného prostranství odcizil. O rok později ji autorka představila v pražské kavárně Slavie.
Kromě Petřína dříve organizátoři sbírky zvažovali i další místa - vrch Havlín v Praze Zbraslavi, Františkánskou zahradu v Praze nebo mýtinu u Hrádečku, kam Havel jezdil na chalupu. Zástupci spolku zdůrazňují, že socha vznikla bez politické objednávky. „Chtěli jsme sochu civilní, ne sochu politika, ale občana,“ říká Dauš.
Po smrti prvního českého prezidenta Václava Havla v prosinci roku 2011 se objevilo mnoho iniciativ k uctění jeho památky. Některé nápady se uskutečnily, především přejmenování pražského letiště či pojmenování některých veřejných prostranství či institucí po Havlovi. K pomníkům se ale především historikové stavějí skepticky a říkají, že Havla ze všeho nejlépe bude připomínat jeho dílo, které by lidé měli číst, a tak jej činit stále živým.