Vojáci musí umět zacházet ze zbraněmi, jako je pancéřovka, která dokáže zlikvidovat tank nebo betonovou budovu. Ve výzbroji najdete samopal Scorpion, útočnou pušku CZ 805 Bren či odstřelovací pušku CZ 750 Sniper, která má účinný dostřel 800 metrů. „Na tuto vzdálenost lze spolehlivě a přesně mířit a současně má střela vystřelená touto zbraní stále dostatečnou kinetickou energii pro smrtící účinky,“ přibližuje pušku plukovník Cupák.
U Hradní stráže slouží asi 30 vojáků, kteří mají za sebou nasazení do misí v zahraničí – na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku. „Nejsou zvláštní skupinou, ale slouží na standardních funkcích na Hradě i v Lánech. Většina z nich je zařazena u strážních jednotek,“ říká Cupák.
Tito vojáci v zahraničních operacích zastávali převážně pozice střelců strážních nebo mechanizovaných jednotek a řidičů. Pro zajímavost, jeden voják Hradní stráže byl v Iráku příslušníkem čety těžení a úpravy vody v kontingentu 7. polní nemocnice. Jejich úkolem je také pomoci Česku při přírodních katastrofách, ale s tím musí nejdříve souhlasit prezident.
Nad Hradem je bezletová zóna
Museli vojáci, kteří chrání hlavu státu a objekt Pražského hradu, nějak reagovat na současnou situaci v zahraničí? „Mezinárodní hrozby samozřejmě sledujeme. Zabezpečení Hradu upravujeme několikrát měsíčně, ale především v závislosti na akcích, které na Hradě probíhají,“ tvrdí Cupák.
Vojáci také stále častěji řeší drony létající nad Hradem. „Areál Hradu a jeho blízké okolí (přesně kružnice se středem nad Chrámem sv. Víta a poloměrem 1111 metrů) je zakázaným letovým prostorem. Tento zákaz platí i pro drony. Jen od začátku roku jsme zaznamenali tři případy. Pilota předáme policii a následně se jeho porušením zákazu zabývá Úřad pro civilní letectví,“ říká Cupák.
Zbraně u Hradu nejsou nabité
|