Podle studentů se mravenci mohou objevit téměř všude. Někteří na ně narazili dokonce i v ústní vodě nebo deodorantu. Savo ani biolit příliš nepomáhají. Je však nutno dodat, že se nejedná o všechny pokoje. Hmyzem nedotčené jsou ale jen ojedinělé. Nejvíce postiženy jsou budovy 3G a 3F jarovského areálu. Na začátku roku se proto zavedl systém pravidelného monitoringu. Jakmile problém s mravenci někdo nahlásí, ihned přijedou hubitelé hmyzu.
Největším lákadlem pro mravence je jídlo.
Přípravek na hubení mraveců
Podle Oty Zimy, ředitele správy účelových zařízení VŠE, se mravenci na koleji vyskytovali vždy. Jen za rok 2014 bylo na jejich hubení vynaloženo 240 tisíc korun. „Myslím, že za to může hlavně nepořádek na pokojích a včasné nenahlášení byť i jednoho mravence. Následně se totiž rozšíří do dalších pokojů, například ventilací. Velkou roli hraje i postupné zateplování budov,“ vysvětlil Zima.
Na chodbách jsou nevynesené koše
K názoru, že na pokojích často není příliš uklizeno, se přiklání i Kateřina Vykuková, vedoucí koleje. Podle ní by měli studenti mýt nádobí nejlépe hned po použití a odpadky vynášet ideálně každý den. „Jen při včerejší prohlídce koleje jsem na chodbách narazila zhruba na 30 nevynesených košů. Občas musím říkat uklízečkám, ať to za studenty uklidí, protože už se na to nedá dívat,“ dodala Vykuková.
Nejpostiženější je blok 3G.
K poslední velké dezinsekci došlo na začátku března. Na stěny a podlahy se aplikoval speciální gel, který by měl mravence do 3 týdnů zlikvidovat. Mravenci látku sní, protože jim připomíná potravu. Po jejím strávení ale už nejsou schopni rozmnožování. Kolonie mravenců tak postupně stárne, až úplně vymře. „Myslíme, že tento způsob je velmi účinný. Apelujeme ale na studenty, aby dodržovaly pokyny po aplikaci nástrahy. Gel nesmí být alespoň po dobu 14 dnů omýván dezinfekčními prostředky, jinak se jeho účinek zničí,“ dodal Zima.