„To, že se lidé stahují do Prahy, je známka toho, že jsou tady pro ně služby,“ vysvětlil Ján. Ukazuje se to podle něj především v zimě, kdy se jimi ve větší míře zaplní noclehárny. V uplynulé zimě hlavní město otevřelo čtyři s přibližně 300 lůžky. Hlavní město za jejich provoz zaplatilo 10,8 milionu korun.
Město má systém postupného přechodu z nocleháren, přes azylové domy až do vyčleněných bytů. „Říká se, že bezdomovec potřebuje nejvíc bydlení. To je pravda, ale potřebuje i práci, aby bydlení mohl zaplatit,“ řekl Ján. Hlavní město podle něj uvažuje o vytvoření pracovních míst, zkušebně nejspíš už v letošním roce. „Praha má spoustu příspěvkových organizací. Mohli by uklízet třeba zahrady u domovů pro seniory,“ domnívá se ředitel CSSP. Další možnosti lidi bez domova zaměstnat mají podle něj městské části.
Městské části bezdomovce nechtějí
„Zkoušeli jsme to před několika lety, když napadlo hodně sněhu,“ připomněl. Obvykle se podle Jána městské části bezdomovce na svém území vidět nechtějí, nepovolují rády ani nové ubytovny a azylové domy. „Proto je loď Hermes na vodě, protože takovou noclehárnu na svém území nikdo nechtěl mít,“ dodal.
Jedním z řešení mohou být podle Jána třeba sociální firmy, na jejichž provoz může zřizovatel čerpat peníze z Evropské unie nebo dotace z Úřadu práce. „Výhodné je to pro všechny strany. I z pohledu veřejnosti. Lidé to hodnotí kladně, že bezdomovci společnosti něco vrací,“ řekl ředitel CSSP.
Bezdomovců přibýváLidí bez střechy nad hlavou postupně přibývá. Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo v ČR kolem 11 500 osob bez přístřeší, které vyhledávaly pomoc a stály o ni. Podle vládních dokumentů je v zemi ale zhruba 30 tisíc bezdomovců a bezdomovectví pak hrozí až 100 tisíc lidí. |