Jak jste se cítil na ledě?
V pohodě, na Floridě jsem měl po sezoně prostor na ledě. Hodně jsem trénoval. Neměl jsem tedy problémy s bruslením ani s dechem.
To je dobré zjištění, ne?
Jak se to vezme. Je to dobrý, ale na druhou stranu i špatný, protože v tom musíš pokračovat, aby ses cítil dobře, což se mi už moc nechce.
Jaká je podle vás kvalita současného týmu?
To je těžké posoudit. Přeci jen příprava a zápasy na mistrovství světa, to je rozdíl. Na mistrovství jsi pod tlakem, a to se hraje vždycky jinak.
Jste v nominaci, trenér s vámi počítá, takže vaší účasti na mistrovství už nic nebrání?
Nikdy nevíš, co se stane. Nikdo neví, jestli bude fit Růča (Martin Ručinský). Nikdo neví, jestli hráči z NHL přijedou, někteří mají problém se smlouvou. Podle mě ještě pět až šest hráčů přijede. Nikdo neví, jak se to vyvine.
A váš pocit vám říká, že byste měl jet?
Já nemám žádný pocit. Já už nedávám na pocity. (smích)
Jak jste si užil atmosféru po čtyřech letech znovu v Česku?
Čtyři roky? To jsem si ani neuvědomil, člověče. Atmosféra byla dobrá. Diváci přišli. Něco jako na Kladně. (smích)
Je pro vás domácí atmosféra velkým lákadlem pro účast na šampionátu?
Atmosféra vychází z toho, jak se daří týmu. Když se mužstvo trápí, tak bude větší tlak, bude záležet, jak do turnaje skočíme.
Byl byste rád, kdyby se Martin Ručinský dal do kupy a přijel?
Nikdo neví, jak moc je zraněný, pod jakými bolestmi hrál, protože některé věci, které můžeš dělat v české lize, že ti to opíchají injekcemi, na mistrovství světa nemůžeš dělat. Stejně tak některé prášky proti bolesti, které můžeš brát tady, tak si na mistrovství vzít nemůžeš. Ale na druhou stranu má týden volno, odpočine si a máme tady v záloze ještě Pavla Koláře, který by ho měl dát dohromady.
Co říkáte na skoro pohádkový příběh Litvínova?
Myslím si, že Růča a hlavně Guma (Jiří Šlégr - pozn. red.) si to zasloužili, protože po tom toužili. Slyšel jsem, že ho nevyhráli 56 let a jak je to možný. Spousta lidí říkala, že je to malé město a nemají takový rozpočet. To ale vůbec není pravda, nevyhráli to z toho důvodu, že měli tak kvalitní hráče, kteří všichni odcházeli do ciziny nebo do NHL. Jen si připomeň Nagano, kolik hráčů tam bylo z Litvínova, skoro půl mančaftu. Kdyby zůstávali v české lize, tak by vyhrávali jeden titul za druhým. V době, kdy jsem hrál juniorský hokej, tak ty ročníky 1970 až 1972 vyhráli snad pětkrát, šestkrát za sebou v dorostu nebo v juniorech mistra ligy. Byli bezkonkurenční. Takže jejich problém byl, že byli moc dobří a odcházeli do NHL.
Existuje podle vás hokejová spravedlnost, když na sklonku kariéry vyhráli Ručinský, Straka a Čajánek titul pro svůj domácí klub?
Když to hraješ dost dlouho - jak říká Růča - i slepá veverka najde voříšek. Takže ho našel. (smích)
Může to být inspirací i pro vás s Kladnem?
Musíme se nejdřív dostat do extraligy. To je první krok. Ale ještě mám čas, já se vrátím tak za sedm let.