metro.cz

Větší foto
Šéf Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Na dovolené | foto: Archiv Karla Olivy

Dnes je svátek češtiny. Kam náš jazyk kráčí říká ředitel Karel Oliva

  8:03
Že Češi mluví česky a ne jinak, o tom netřeba hlouběji přemýšlet. K čemu je ale Den českého jazyka, který připadá na dnešek? „Měl by připomenout, jak bohatý a pěkný jazyk to je, a jak všichni doufáme, také takový zůstane zachován i dalším generacím,“ říká Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.

Je důvod bát se novotvarů, nebo jazyk obohacují?

Kurzy pro cizince

Konference o češtině se koná dnes v Českém centru v Rytířské ulici. Centra fungují i při ambasádách, jejich úkolem je propagovat českou kulturu.

  • V šestnácti z 22 těchto center v zahraničí se pořádají kurzy češtiny pro děti i dospělé.
  • Nejvíce zájemců mají česká centra v Moskvě, v Kyjevě a v Londýně.
  • „V loňském roce jsme zaznamenali více než 1800 studentů češtiny, letošek nastolený trend podpoří,“ soudí mluvčí Českých center Petra Jungwirthová. K dispozici mají knihovny s českou literaturou.

Hodnocení nově vzniklých či přejatých slov nemůže být a není černobílé, ale je – řekněme – velmi světle šedé. Naprostá většina nových slov, ať už jsme si je my Češi nově utvořili, nebo převzali z cizích jazyků a upravili si je k obrazu svému a zejména obrazu češtiny, jsou slova, která v jazyce dobře fungují – vyjadřují nové významy či významové odstíny, často jsou i všelijak libozvučná. Samozřejmě se ale najdou i výjimky, a to kupodivu i v oblasti novotvarů ryze českého původu.

Například?

Jak se vám třeba líbí, že se nějaký zákon „zrušuje“, což je problematické jednak proto, že normální by bylo říci, že se „ruší“, a jednak to má prapodivné konotace s podobně znějícím výrazem „vzrušuje“. Nebo si vzpomeňte na autoškolu, kde se místo „autobus stojí“ či „zastavuje ve stanici“ objeví výraz, že „autobus stanicuje“.

Jaký očekáváte vývoj jazyka do budoucna?

V řádu desetiletí dojde jednak k posunu slovní zásoby – pro nové věci, jevy, postupy, vlastnosti, děje vzniknou nová slova, ať už z domácích zdrojů nebo jako přejímky, a naopak slova pro věci, které už se nebudou používat, budou z jazykového úzu postupně vytlačována. To ale vlastně není věc jazyka, to je věc ze života – co používám, potřebuji pojmenovat, co nepoužívám, to pojmenovat samozřejmě nepotřebuji: slova proto už žijí jen ve slovnících a lidé neznají jejich význam. Nebo víte opravdu jasně, co jsou třeba „vantroky“? V oblasti jazyka jako systému bych opatrně předpokládal jistá zjednodušení, zejména ve tvarosloví a v oblasti spisovné normy přiblížení k jazyku běžně mluvenému.

Měla by být čeština, podobně jako slovenština, chráněna zákonem?

Nemyslím si to, rozhodně ne v současné situaci. Chránit zákonem je potřeba ohrožené druhy a čeština jako dorozumívací systém našeho národa v tomto smyslu zcela určitě ohrožena není. Jiná věc je samozřejmě jazykový vývoj a jeho estetická stránka – tu lze hodnotit různě. Ale toho, že by čeština byla skutečně nahrazena jiným jazykem, se bát rozhodně nemusíme.

Komentáře

zpět na článek