Pražské arcibiskupství, které je největším vlastníkem pozemků a nemovitostí v obci, připravilo rekonstrukci této památkově chráněné stavby, včetně většiny přilehlého parku. Zámek leží v těsné blízkosti dokončených novostaveb laserových center.
Jana Neubergová z kanceláře starosty Dolních Břežan uvedla, že starosta podepsal s arcibiskupstvím novou deklaraci o vzájemné spolupráci na deset let. Dohoda navazuje na předchozí z roku 2003. „Díky spolupráci vzniklo v obci nové náměstí, obec získala pozemky pro právě dokončovaný nový hřbitov a díky majetkovému vypořádání se může připravovat projekt přestavby břežanského zámku na hotel,“ uvedla Neubergová.
V zámku jednali ministři a sídlilo v něm italské vyslanectví
Obec a arcibiskupství společně připravily k výstavbě rodinných domů lokalitu Za Příkopem a naplnění předchozí deklarace umožnilo regeneraci zemědělského brownfieldu a výstavbu laserových vědeckých center ELI a HiLase, doplnila.
Obec Dolní Břežany bývala sídlem Dolnobřežanského panství, které téměř 300 let vlastnilo Arcibiskupství pražského. V rámci restitucí mnohé pozemky a stavby získala církev od státu zpět. „Jsem rád, že právě příklad Dolních Břežan ukazuje, že církev a samospráva mohou společně spolupracovat ku prospěchu všech občanů,“ říká starosta obce Věslav Michalik. „Nová deklarace obci umožní realizaci dalších projektů. Například dostavbu kulturního a spolkového centra, další rozvoj vědy a výzkumu či výstavbu nové školky,“ dodal.
Renesanční dvoupatrová budova zámku stojí na místě dřívější tvrze. Jeho současná podoba pochází z přelomu 19. a 20. století. Archivy dokládají u zámku bohaté hospodářské zázemí, skleníky, vodní nádrž, zahrady, pivovar či altány. Období slávy zámek zažil 13. července 1919, kdy se zde konala schůze ministerské rady, o měsíc později ho navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Od června 1919 v zámku sídlilo italské velvyslanectví. Po znárodnění zámek spravovalo deset let ministerstvo zemědělství, poté asi rok ministerstvo národní obrany, po něm do roku 1992 ministerstvo vnitra. V 70. letech byly u zámku postaveny ubikace a cvičné prostory pro příslušníky ministerstva vnitra, pohotovostní pluky a takzvané červené barety, tedy příslušníky Odboru zvláštního určení správy vojsk ministerstva vnitra, kteří byli proti vnitřním předpisům nasazeni 17. listopadu na Národní třídě, kde vůči demonstrantům použili brutální násilí.