metro.cz

Kamaráda kousl pavouk. Volal mi, kolik mu zbývá času, říká entomolog Růžička

  10:59
Vos a sršní je letos skutečně nadmíru. Teplé počasí jim svědčí. Mají velká vedra rádi i obávaní pavouci? Jsou v Čechách nebezpeční pavouci? Mýty kolem osminohých členovců vyvrací v rozhovoru pro Metro přední český entomolog Vlastimil Růžička.

Další 2 fotografie v galerii
Sklípkan. | foto: MP PrahaMetro.cz

Má teplé počasí vliv na přemnožení či velikost pavouků?

Exotika tu taky leze

Jednou za čas se v Česku objeví i pavouk jedovatý.

  • Letos byla v metropoli kvůli pavoukům povolána odchytová služba celkem pětkrát. Třikrát lezli po Praze sklípkani a ve dvou případech se jednalo sice o velké, ale neškodné potemníky.
  • Naposled putoval do útulku v Dolních Měcholupech sklípkan koncem července.

Nevím, že by se za teplého počasí hmyz přemnožoval. A už vůbec si nedovedu představit, že by na to pavouci reagovali populačním růstem. Většina pavouků má jednoroční a delší životní cyklus, takže se nemůže během pár teplých měsíců „namnožit“. To prostě tak rychle nejde. No, a že by byli pavouci při dostatečném přísunu potravy větší? Ona kráva, i když se řádně napase, může být tlusťoučká, ale nepovyroste.

Jsou v Česku jedovatí pavouci?

Téměř všichni pavouci v České republice, mají v chelicerách jedovou žlázu, která produkuje jed. Posuzujeme-li nebezpečnost pro člověka, jde o to, jestli ten který druh dokáže prokousnout naši kůži. A to by jistě svedla spousta těch větších druhů – velcí křižáci, pokoutníci, stepníci, šestiočky, zápřednice, slíďáci a další. Ale nestává se to. Pavouci nebývají útoční a kousnou pouze když je náhodně zmáčkneme. Kamarád kdysi vynášel staré matrace na zateplení chalupy ze sklepa a jak si je hodil na rameno, přitiskl si k tváři křižáka temnostního a ten ho kousl. Žertem mi volal: „Kolik mi ještě zbývá času?“ No – trochu to oteklo asi jako po kousnutí muchničkou.

Opravdu není u nás žádný nebezpečný pavouk?

Co je poslední léta občas hlášeno, je kousnutí zápřednicí jedovatou. Kousnutí tímto druhem je bolestivé, může být provázeno i otokem v místě kousnutí, brněním nebo necitlivostí zasažené končetiny, vzácně i zvýšenou teplotou či zrychleným tepem. Zde je někdy těžké odlišit potíže z kousnutí od potíží z psychického stresu, z obav, které člověk v takovém případě zažívá. Příznaky kousnutí samy odezní během několika hodin nebo do druhého dne, otok a bolestivost místa kousnutí může přetrvat o něco déle. Žádné opravdu vážné zdravotní komplikace nebyly dosud zdokumentovány a popsány. Varování před možnými komplikacemi pro alergiky je spíše jenom předběžná opatrnost – doložený případ nějakých zdravotních následků dosud chybí. Vzhledem k tomu, že zápřednice jedovatá se vyskytuje běžně v celé jižní Evropě, pokud by byla skutečně nebezpečná, dávno by se to vědělo.

Dokázala by zápřednice člověka ohrozit na životě?

Zápřednice jedovatá se vyskytuje v teplých oblastech našeho státu, nejčastěji na loukách a lesních okrajích. Zapřádá si pavučinové hnízdo nejčastěji v klasech trav, kde samice hlídá kokon s vajíčky. Dovedu představit, že když se budeme s dětmi plížit travou po okraji lesa a někdo ji rukou přimáčkne, že kousne. Opatrnost je na místě, ale panika ne. Na kousnutí vosou, sršní či včelou každý rok několik lidí zemře. Na kousnutí pavoukem u nás ještě nikdo nezemřel.

Autor: Marek Hýř Metro.cz
zpět na článek