Ovocná slavnostVylisujte si vlastní mošt.
|
Stačí se při procházce na okraji Prahy podívat pozorněji. Nejspíš potkáváte ovocné stromy a kolem nich opadané plody, které nikdo nechce. Takových volně rostoucích stromů je v Praze spousta, což je přece jen škoda. Parta mladých lidí přišla s nápadem, jak nepotřebné ovoce využít. Organizují speciální gastro akce. A co víc, vypravují se do zaniklých zahrádkářských kolonií a na webu Na-ovoce.cz postupně vytvářejí mapu míst, kde lze bez obav natrhat nebo posbírat na zem spadlé plody.
„Nápad založit iniciativu, která bude mapovat volně rostoucí ovocné stromy a keře vznikl loni během cesty po Německu, kde jsem se poprvé dozvěděla o organizaci Mundraub – německé platformě, která se takovému mapování věnuje již šestým rokem,“ představila web deníku Metro spoluzakladatelka Katka Kubánková.
I sami uživatelé se mohou zapojit a do mapy vkládat svoje místa. „Třeba ta, na která léta chodí anebo která objeví při svých toulkách,“ říká Kubánková. Velmi podstatnou částí webu je také kodex sběrače, aby se neničily stromy. Jedná se o jednoduchý soubor pravidel, jak se při vlastním mapování, ale i sběru chovat.
Sklizeň jablek.
Česání ovoce.
Ovocný sad.
Na území Prahy je nyní šestatřicet ovocných sadů, které patří městu. V nich můžete sbírat dle libosti. Samotnému sázení ovocných stromů se ale Pražané vyhýbají. Mají raději stromy okrasné. Jsou ale výjimky. „Například v branické třešňovce se místní komunita ekocentrum Podhoubí zasazuje o obnovu ovocného sadu,“ tvrdí Kubánková.
Dokonce se i stává, že se jim ozývají lidé s tím, že mají na zahrádce strom nebo keř, ale plody nestačí zpracovávat. A kam sama Katka Kubáková chodí třeba na vlašské ořechy, které se nyní sklízejí? „Mám svou oblíbenou lokalitu v Lysolajích, sběr si tak spojím s výletem a tak je z toho vždy vydařený den.“
Deník Metro položil ještě několik otázek spoluzakladatelce webu Katce Kubánkové.
Jak vás vlastně napadlo mapovat místa, kde rostou ovocné stromy a keře nebo bylinky?
Nápad založit v Česku iniciativu, která bude mapovat volně rostoucí ovocné stromy a keře vznikl loni během cesty po Německu, kde jsem se poprvé dozvěděla o organizaci Mundraub – německé platformě, která se mapování věnuje již šestým rokem.
Díval jsem se na mapu, kterou jste vytvořili. Je hodně obsáhlá, pokrýváte nejen Prahu, ale celé Česko. Jak to zvládáte?
Je to dané naší myšlenkou. Platforma je totiž veřejná, to je její podstata. Do mapy mohou stromy přidávat všichni registrovaní uživatelé. Před vlastní registrací je nezbytné se nejprve obeznámit s naším kodexem sběrače – jednoduchým souborem pravidel – jak se při mapování a sběru chovat. Lidé do mapy přidávají stromy, které například znají – léta na ta místa chodí a nebo stromy, které objeví při svých toulkách krajinou nebo městem.
Proč jsou podle vás sady v Praze důležité?
Hrušeň na Petříně má svůj podrobný popis a stejně jako ostatní uvedené stromy, svoji lokalizaci prostřednictvím souřadnic GPS.
Ovocné stromy na Petříně, které jsou uvedeny na webu na-ovoce.cz
Úvodní strana webu na-ovoce.cz
Na území hlavního města je v současnosti 36 ovocných sadů, o které magistrát pečuje a dbá o to, aby se na těchto místech vysazovaly stromy nové. Důvodů, proč se tak děje, je více – ovocné sady na území Prahy jsou podobně jako architektura nositeli “kulturního dědictví,” pro městského člověka jsou místem, kde může trávit svůj volný čas, natrhat si ovoce pro vlastní spotřebu. Samozřejmě jsou také významným ekosystémem pro velké množství rostlin a živočichů. Pokud jde o Prahu, tak mám spíše pocit, že lidé sadů nevyužívají. Buď o místech vůbec netuší, nebo si nejsou jistí, že jsou veřejná a že ovoce zde rostoucí mohou také trhat.
Víte o někom, kdo se vrátil zpět k sadařství?
Lidi vysazují okrasné dřeviny, protože si myslí, že ovocný strom je náročný na údržbu. Naštěstí jsou projekty, které se k sadařství vracejí, je jich spousta. Například v branické třešňovce se při revitalizaci sázely nové stromy, které si mohli lidé adoptovat.
Známe ty nesmyslné sousedské spory, třeba o jabloň, jejíž jablka rostou až za plotem u souseda. Otázku položím jinak, ozval se vám někdo, že by chtěl, aby jeho strom byl do mapy zahrnut?
Ano, občas se nám to stane, že má ovocný strom nebo keř na své zahrádce nebo pozemku, ale plody nestačí zpracovávat. V takovém případě je nutné tuto skutečnost uvést do popisu místa, aby se případní návštěvníci nezalekli, že strom, ke kterému přišli, roste za plotem.
Je tu podzim, tak kam vyrážíte třeba na vlašáky?
Mám svou oblíbenou lokalitu v Lysolajích. Sběr si tak spojím s výletem a je z toho vždy vydařený den.
Kam s webem míříte dál?
Plánů je samozřejmě celá řada. Rozšiřujeme funkcionalitu našich stránek, plánujeme spustit sbírku na vývoj mobilní aplikace. Rádi bychom také organizovali veřejné akce, které povedou k rozšiřování povědomí o ovocných stromech a jejich významu pro člověka, ovocné slavnosti, naučné procházky pro veřejnost a také chceme navázat užší spolupráci s městem a organizacemi, které jsou nám tematicky blízké.