Co se skrývá za ohradou? Archeologové hledají základy Mariánského sloupu

Výzkum přijde zhruba na dvě stě tisíc korun a zaplatí ho Společnost pro obnovu Mariánského sloupu. „Veškeré náklady byly uhrazeny díky finančnímu daru, který nám na tento účel šlechetně věnoval jeden z našich členů,“ uvedl mluvčí společnosti Karel Kavička.

Výzkum je poslední překážkou, která společnosti brání, aby mohla požádat o stavební povolení na obnovu památky. Ta z ­náměstí zmizela před 97 lety.

Archeologům by se mohlo podařit najít některé zajímavé věci, například schránku se zakládací listinou nebo zbytky základů. Sloup byl totiž tesán přímo na náměstí a ze zbytku použitého kamene byly postaveny základy.

Archeologové ale nečekají, že by se pod dlažbou mohly skrývat nějaké zásadní objevy. V metropoli se totiž ukrývá určitě více pokladů legendárních než těch skutečných. Poslední našli v Praze archeologové v červnu 2006. Přímo v centru města objevili keramickou nádobu, takzvaný loštický pohár, plný drobných stříbrných mincí z patnáctého století. O­ tři roky později pak objevili dělníci na Smíchově půl tuny stříbrných předmětů.

Hledané a nalezené poklad Velké nálezy většinou provází náhoda. Častěji než archeologové je najde lžíce bagru nebo dělník s krumpáčem. Stačilo jedno kopnutí krumpáče v roce 2009 do nenápadné zdi na Smíchově a metropole zbohatla o více než šest milionů korun. Ve zdi byla ukryta bezmála půltuna stříbra, kterou tam před nacisty nebo komunisty ukryl pražský zlatník. Poklad získala Praha. Ukrytí rodinného majetku nebylo v době příchodu totality tak neobvyklé. Podobně ukryl nejlepší lahve koňaku a vína třeba slavný lahůdkář z Národní třídy Jan Paukert. Z úkrytu vyjmul lahve, které za čtyřicet let neztratily na ceně, až v devadesátých letech minulého století po restitucích. Sedm set zlatých a stříbrných mincí se našlo na začátku loňského března při stavebních pracích ve starých Modřanech. Opět zaúřadovala náhoda, když poklad vyrýpnul bagr. Dva poklady hledali archeologové před několika lety v centru Prahy. Čtvercový opukový kámen před hlavním oltářem kostela svatého Haštala měl skrývat místo, kde měly být podle restaurátora Denise Anfilova ukryty ostatky Anežky Přemyslovny. Nebyly. Druhé hledání bylo úspěšnější. Pět dní měl tým českých a ­dánských vědců na to, aby prozkoumal čtyři sta let staré ostatky slavného dánského vědce Tycha Braha. Ty byly pod náhrobkem v Týnském chrámu. Cílem průzkumu bylo zjistit, jestli byl slavný hvězdář otráven, nebo ne.