Hold slavnému stíhači přišli vzdát mezi jinými i plukovník Jaroslav Hofrichter, který u 311. perutě působil jako palubní inženýr, a podplukovník Jiří Pavel Kafka. Ten sloužil u perutě jako radista a střelec. Hudebně akci doprovodil skotský dudácký band The Rebel Pipers.
Akci inicioval Jaroslav Bednář se svou ženou Zdeňkou, neteří letce Taibera. Organizačně akci zaštítili pracovníci spolku Letecký archiv. Deska byla odhalena na domě, kde plukovník žil s manželkou Emílií od roku 1946 až do své smrti na Vánoce v roce 1973. Taiber byl do RAF přijat 23. července 1940. Prošel zkráceným výcvikem a za několik týdnů už seděl jako kapitán za řízením bombardéru Wellington, se kterým, a dalšími dvěma letouny, podnikl nebezpečný útok na seřaďovací nádraží v Bruselu. 311. peruť tak jako vůbec první československá jednotka přenesla otevřený boj na území nepřítele.
V průběhu války podnikl plukovník František Taiber úctyhodných jedenadvacet náletů na nacisty okupovanou Evropou. Kvůli velkým ztrátám byla jeho jednotka přeřazena k pobřežnímu velitelství RAF. Zde podnikl dvanáct nebezpečných protiponorkových patrol. V roce 1942 byl vyznamenán dvěma Československými válečnými kříži 1939.
V roce 1950 komunistický režim plukovníka Taibera zbavil velení a bylo mu úplně zakázáno létání. Byl umístěn jako pomocný asfaltérský dělník. Nesměl pracovat v pohraničních oblastech.