Podle projektu má u Nuselských schodů vzniknout dům s 35 byty, obchody a garážemi. Investor o povolení žádá už několik let, dům mezitím chátrá.
„Městská část Praha 2 předloží záměr smlouvy na příští řádné jednání zastupitelstva 7. prosince tak, jako jsme to měli v plánu,“ vysvětlila starostka. Proti schválení programu bylo deset zastupitelů z řad koalice ODS, OSB a TOP 09, dalších pět se zdrželo. Pro bylo deset opozičních zastupitelů, deset dalších na jednání nedorazilo.
Opozice neměla ani možnost mimořádné zastupitelstvo obhájit, ke schvalování programu nebyla připuštěná diskuse. „Mimořádné zastupitelstvo se schází k mimořádné situaci. Celkem devět let reagovala městská část na opakované žádosti investora negativně, změnilo se to 12. října,“ uvedl Otto Schwarz (nezávislý, dříve TOP 09).
Městská část není vlastníkem pozemku, na kterém má stavba vzniknout, ani okolních. Je tak jen vedlejším účastníkem schvalování stavebním úřadem. „V odborných otázkách spoléháme na příslušné orgány státní správy,“ uvedl místostarosta Václava Vondrášek (ODS). Vedení radnice podle něj trvá na tom, aby se v rámci výstavby v dané lokalitě zlepšila situace z hlediska dopravy, veřejného osvětlení, bezpečnosti a kvality života.
Prezentace projektu
Ve středu odpoledne se u roubenky sešlo asi 15 lidí, kteří se snažili na chystanou stavbu upozorňovat kolemjdoucí a rozdávali jim letáky. Dnes v 17 hodin plánuje prezentaci záměru přímo na místě investorská firma Rezidence Pod Zvonařkou.
Investor plánuje stavbu s 35 byty a 42 garážemi ve dvou podzemních podlažích. Nad úroveň okolního terénu má vystupovat skleněný trojúhelníkový hranol, zbytek domu má tvořit terasovitý objekt přiléhající k opěrné zdi. „Jako ústupek městské části investor nabízí roubenku k obecně prospěšnému využití. Jde však jen o zakrytí faktu, že vila jako taková v projektu nemá reálné využití a jejímu stržení brání pouze památková ochrana,“ upozornil již dříve předseda zastupitelského klubu SZ Jan Hruška.
Památkově chráněná roubená vila má tři obytná patra s přibližně 20 místnostmi a technický suterén. V době druhé světové války ji využívali jako ubytovnu Hitlerjugend, po válce jí získala Univerzita Karlova, která ji využívala jako kolej pro prominentní studenty z Afriky a Arábie. V 80. letech byla upravena pro pracoviště Prognostického ústavu Akademie věd ČR, po revoluci část Vysoké školy ekonomické. Nyní je po restituci v rukou soukromého majitele.