Novela řádu by měla začít platit od dubna, v listopadu ji schválila rada hlavního města. Měla by také mimo jiné regulovat prodej z lodí na vltavských nábřežích. Mluvčí magistrátu Vít Hofman řekl, že zábory řeší příslušné městské části. „Na základě jejich připomínek vzniká i samotná novela tržního řádu,“ doplnil mluvčí.
Asociaci vadí, že všichni prodejci na trzích mají stejné podmínky. Sleva pro přímé prodejce zeleniny a ovoce by podle nich přispěla čerstvosti potravin, navíc je běžná i v jiných evropských městech. „Rozlišení poplatku za zábor by proti tomu bylo podle našeho názoru mnohem efektivnější podporou, kdyby se týkalo jen skutečných pěstitelů, ne překupníků a obchodníků,“ řekl Sedláček. Farmáři se podle něj navíc potýkají i s problémy s prostorem, například hlávky salátu zaberou více místa než cukrovinky či čokoláda, přitom se dají prodat pouze za zlomek ceny sladkostí.
Podle pravidel asociace členské trhy musí prodávat minimálně 90 procent potravinářského zboží či zemědělských produktů, zbylých deset procent bude muset být navíc nějak spojeno s potravinami. Organizátoři umožňují například řemeslníkům prodávat dřevěné nádobí. Prodávat potraviny ze zahraničí je na trzích, které pod asociaci patří, možné jenom v případě, že se stejný produkt v Česku nevyrábí.
Podle webu asociace jsou v současnosti členové provozující farmářské tržiště na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad a na „Náplavce“, na Rajské zahradě, Spořilově a Černém mostě. Mimopražští členové jsou z Plzně, Roudnice nad Labem a Karlových varů.