Dlouho nic, pak dva autobusy najednou. Na delších linkách běžný jev

„Na zastávku Lihovar, kousek od Smíchovského nádraží, přijíždějí někdy hned dva busy 125 za sebou,“ říká Krupičková, která se na podivný jev, způsobený věčně ucpaným Barrandovským mostem, minulý týden optala řidiče.

„Vysvětlil mi, že se kolega zdržel v koloně, a proto nestihl vyjet včas. Pauzu si ale dát nemohl, a tak jedou ve dvou,“ kroutí hlavou čtenářka.

Tady jezdí po dvou Nejproblematičtější místa pro autobusy jsou podle Ropidu v těchto oblastech - okolí Barrandovského mostu, okolí uzavřené Vysočanské estakády, kruhová křižovatka u Globusu v Čakovicích +Tupolevova ulice, okolí podjezdu u Zahradního Města, okolí zastávky Spojovací, Bohdalecký kopec. Dlouhodobé problémy jsou ale také ve Strakonické, Českobrodské, Evropské a Plzeňské ulici.

Podobné zkušenosti mají také obyvatelé Proseka, kde se někdy sejdou i čtyři autobusy téže linky za sebou.

Podle mluvčího Ropidu Filipa Drápala je sjíždění autobusů v metropoli poměrně běžný jev. Náchylnější jsou k němu například linky 136, 177 nebo 195, tedy delší linky s kratším intervalem a trasou, kde bývají kolony.

„První bus, který se trochu opozdí, je stále plnější a plnější a o to víc jede pozdě. Následný autobus, který třeba jede načas, projede trasu rychleji, protože na něj nečeká tolik cestujících - ti právě odjeli tím zpožděným, předchozím autobusem. Takhle se na trase dohánějí, až se doženou,“ popisuje vznik skupinkování Drápal.

Řešení problému v podstatě neexistuje. Plynulost dopravy sice částečně vylepšují buspruhy a preference pro autobusy na křižovatkách, pokud se ale začnou sjíždět, mohou dobu jízdy uměle natahovat. To ale podle Drápala přinese jen zbytečné čekání na zastávkách nebo pomalou jízdu v případě, že nejsou kolony.

„Při extrémnějším sjetí více autobusů téže linky za sebou je možné jeden z nich zkrátit a otočit do druhého směru ještě před konečnou, aby zpoždění nepřenášel na další spoje. Je to však náročnější na dispečerskou práci dopravce,“ dodává Drápal.